Šla jsem dnes večer s naší vlčačkou Eliškou ven. Prodloužila jsem si cestu zadem, zahradami. Tonuly ve tmě, keře a stromy s kapkami v listech ševelily a bylo ticho.
Sedla jsem si na sousedovic schody k domu a vnímala. Začaly se dít věci.
Máte chuť komunikovat se sluncem a nechce se Vám do žádného systému?
Následující denní systém čtyř adorací jsem upravila pro nepersonalizovanou formu adorací, to znamená, že zde není ani slovanský systém se slunečním bohem Dažbogem nebo třeba egyptský systém se slunečním bohem Ra či Hórem, do kterých se slunce škatulkuje.
Vše, co zbyde po oproštění se od personalizované formy je...
Slunce!
Chodíme po ní každý den, rodíme se z ní a na ní umíráme. S kamínky si házíme žabky u vody, kterou obklopuje v jejím toku, zíráme do ohně živeného dřevem vzrostlým z ní, živi jsme jejími plody a jako všichni ostatní do ní přidáváme zase naše plody, naše těla.
Prach jsi a v prach se obrátíš.
Matka Země
Ráno. Vezmu kompas. Zacílím na východ. Zvednu hlavu. Slunce!
Poledne. Vezmu kompas. Zacílím na jih. Zvednu hlavu. Zase jsem se trefila. Chytla jsem ho přímo při činu, na jihu. Slunceho jednoho.
A co teprve večer... Mé každodenní putování za sluncem je prostě stoprocentně úspěšné. Zatím mi slunce nikam nezmizelo, chová se předvídatelně a já za chvíli nejenom, že budu odhadovat čas podle slunce, ale ani nebudu muset nosit kompas.
Kniha Slovanská magie od známého slovenského mága Jozefa Kariky představuje individuální pokus o syntézu systému původního Slovanství a novoaeonského pohledu na magii s prvky chaos-magie, čímž vzniká novoaeonská slovanská magie jako funkční základ pro individuální magickou práci.
