Lucienne
sobota, 17. července 2010
Jak jsem přežila vlastní smrt
Najedla jsem se, pak jsem v tom pětatřicetistupňovém horku usnula a najednou jsem se přivzbudila a zjistila, že zvracím nosem a div ne ušima. Pořád mi to nějak nedocházelo. Žádný alkohol, žádné drogy, žádné léky. Prostě nic.
"Kojote!"
Kojot přispěchal s mokrým ručníkem a pak už jsem se dovzbudila, očistila a tak dále.
Kdybych bývala spala tak tvrdě, jak normálně spávám, zřejmě bych se neprobudila. Totiž, Vy o tom stavu ani nevíte, vůbec netušíte.
No, nebudu vás dusit pointou, že mě Kojot hrdinsky zachránil a pak mě třeba vzali do nemocnice na pozorování. Nic takového. Pozorovat bouřky na radaru (To už jsem Kojota taky naučila) a zítra udělat potkany, aby byli v čistém. To je náš Plán na víkend.
A tak jsem ušla smrti a nedělo se kolem toho vůbec nic.
Komentáře (10)
Tip:
Važte dobře, na koho odkazujete a zda komentujete smysluplně.Tiež som už zažil niečo podobného a asi sa z toho presne ako píše kojot nedá robiť veda. Taký diabetici na inzulíne by sa museli zblázniť , neraz musia riešiť hypoglykemické šoky, kedy mozog postupne vypína.
Jsem rád ,že žiješ. :-)
A zajímavý :-)) je, že když jsem jednou v noci zvracela před tím kurzem, probudilo mě to. A když jsem zvracela jednou po něm, již informována, vůbec jsem o tom do rána nevěděla a přežila a pak chodila celý den ve dvou cizích minisukních, nemajíc čistý oděv. A pak že znalost první pomoci pomáhá :)
:))) Příště se mu nebudu ani hlásit, jen budu tiše zvracet a uvidíme, kdo z koho!
2Liška:
Málokdy, téměř nikdy nedávám takovéhle téma. Počkej, až sem dám příběh srací, to se umlátíš smíchy!
2Kojot:
Manželství je o přežití :)
2Milan1:
To muselo být drastické! Naštěstí většinou všichni přežijeme.
2Borufka:
Je mi fajn :)
2Miky:
Člověk si to nebezpečí ani neuvědomí...
Témata
Odkazy
Lucienne by Lucienne Poláková is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.