Zinuška je hodná, ještě nepubertální a přesto úplně stejná jako Čikita – před měsícem či dvěma. Čikita čůrala do postele, Zinuška čůrá na podložku v koupelně před vanou a na polštářky na křeslech (ložnice se zavírá). Opět je to na zabití, leč co se dá dělat. Zlatý potkani.
Jak to tak všechno opečováváme, úplně mi to honění se prdlé a ještě nedoprdlé kočky připomnělo situaci před zhruba patnácti lety. Tenkrát totiž od 286tek výš běžel fenomenální Felix – černobílá kočička, která vám seděla na otevřených oknech, dělala neplechu a byla roztomilá. Já jsem si ji někdy pustila i vícekrát a měla jsem najednou monitor plný koček. Prostě úžasná aplikace. Stáhnout si šest různých Felix screen mates, přátel na obrazovce, můžete zde.
Další z oblíbených blbinek byl létající ledňáček, hrabající lištička s mláďaty a co já vím ještě. Tenkrát ještě bylo normální mít zavirovaný počítač a posílali se i umělé srandaviry, které vám zmagnetizovaly obrazovku nebo ji rozložily do písmenek. Vůbec se mi zdá, že tenkrát to bylo živelné období, které si snad všichni uživatelé počítačů užili. V dobrém i ve zlém.
V dnešní době se mi zdá všechno takové jakési sterilní. Jo jasně, posílají se hoaxy, řetězovky, obrázky. Ale to je málo.
Není v tom ten náhlý pohyb...
Jako v těch nepredikovatelných prdlých kočkách.
