Přichází kontrola. Jsme kolem stolu, pije se bílé víno, všichni se dobře baví, jen občas se zeptají, kdy už přijde hlavní hvězda večera, ten příjemný číšník. A vida, už přichází. Je upravený, připravený dělat legraci a není opilý. Zřejmě se dobře vyspal. Pokládá na zelený ubrus 26 nožů. Počítá je a pak je zamyšleně spočítá znovu, opět vyjde číslo 26. Hostů je však 27, všichni trnou a dívají se na něj a na jeho nevěřícné rozpaky. Najednou hop a vyndá z vrchní horní kapsy s kapesníčkem sedmadvacátý nůž s obličejem čerstvého šťastného nálezce, který o té stovce v zadní kapse kalhot opravdu věděl...
Celý stůl se směje vtipu jako divý. Atmosféra je báječná. Číšník přinese různobarevné hvězdičky a puntíky, flitry – lidé se pohazují flitry jak na silvestrovském večeru. Smějí se a baví se. Nakonec ke mně přijde můj šéf z první pracovní stáže pro tu školu, kterou teď studuji. "Jak se vám podařilo to s tím číšníkem?" Ptá se. Vysvětluji mu, že to bylo na popud mé mámy, která kdysi na jeho radu zachránila jiného číšníka a že jsem měla nutkání to prostě vrátit, dobrý čin za dobrý čin, byť se to stalo už před lety. (Mimochodem to tak opravdu praktikuji a je to strašně "nevděčné", protože konám dobré skutky na skutky, které někdo někomu udělal před lety a neustále buď nové řetězce otvírám /vrátíte to někomu jinému, až bude potřebovat/ nebo zavírám po tisícáté a prvé a tím vytvářím zpětně nové a nové cizí "dluhy". Je to nekonečný řetězec, kdy nikomu nic neplatíte a nikdo neplatí vám. Všichni dělají doslova za dobré slovo. Na druhou stranu právě o tom je občanský sektor, takže nejsem šílená jenom já :) ) Šéf mě ocení a pak s ostatními odchází.
Zbýváme my, servírky, a příjemný číšník. Dáváme si pozor, abychom nerozbily velké ruční abstraktní malby minulé bavící se skupiny a balíme je. Po dobalení maleb si děláme naši vlastní zábavu a házíme po sobě flitry. Lehám si na zem a nabírám flitry hrstmi a házím je do vzduchu, načež na mě a ostatní se snáší to blýskavé modro a zeleno... Je mi fajn. Jsem ráda, že jsem zachránila číšníka, že se to všechno tak povedlo a tak vůbec...
Podle mého sen pojednává o včerejším vyvolání Peruna, které bylo mimořádně zdařilé a podařilo se až napodruhé, to když jsem zahodila veškeré představy ostatních o tom, jak se má takový Perun vyvolávat a udělala to postaru tak, jak mi to vždycky fungovalo. Já se prostě na všechny ty jejich magické příručky nehodím...
Ostatní symboliku si zdatný esoterik či mág dovodí sám.
