Lucienne

Když jsem se odstěhovala z domova, můj životní standard zahrnoval život bez ledničky. K čemu ledničku... Taková blbost. Vařím tak málo a co ráno nakoupím, večer sním. Zhruba za rok jsem si lednici pořídila. Byla i s vebudovaným malým mrazákem. Zvyklá na život bez ledničky, používala jsem ledničku docela málo a mrazák vůbec. Tím nechci říct, že jsem totální civilizační ignorant, ale toto pojetí mě samé má cosi do sebe, zvlášť, když jsem do práce jezdila deset kilometrů kopcovitou krajinou už od března či dubna a +7 bylo v půl šesté ráno přijatelná teplota na tílko a kraťáky.

Každopádně zpátky k mrazáku. Brzy obsahoval mrtvá zvířata před jejich pohřbením, což mu vydrželo v hojné míře dosud. Myslím, že rekordem je polovina mrazáku plná mrtvolek různě zašitých, zabalených a jinak rituálně předpohřbených, popřípadě v případě rychlé smrti po ještě kratším pobytu u nás mrsknutí do pytlíku, zavázání a šup tam s ním. To už splývám do dnešních dnů. Ovšem, teď je situace naprosto katastrofálně speciální. 

Chápu, grundle se  prodávají jen po kile a všude nám doma smrdí rybina, protože máme spoustu hadů, co grundle jedí a tudíž grundle serou a po grundlích smrdí voda v terárku.  

Pampelišky. Proč by měly pampelišky zabírat čtvrtinu mrazáku? Chápu, Davídek – agama vousatá, mazlík k pohledání, je miluje. 

Nařezané hovězí srdce a různé nakostkované směsice v želatině. Půl mrazáčku. Dopředu každého varuju – nepořizujte si vodní želvu nebo mějte velký mrazák. V příručce pro chovatele želv je základní směsice dvanáctilitrová a obsahuje drcené sépie a jiné zajímavosti, takže půl týdne sháníte, půl týdne to na vás čumí z chladničky a pak to máte v mrazáku, kde se toho nezbavíte, dokud to želvák nesežere. Bulbíšek je rád i za třetinovou zamrazenou dávku. Dvanáct litrů obsahu by se nám do mrazáku už vážně nevešlo. 

Aby měl Bulbíšek želváček změnu, máme tam několik litrů výše zmíněného nakrájeného syrového srdce rozděleného na jednotlivé krmné dávky v pytlíkách. Vhodné i pro blavory a jiné takové potvory, jako třeba vlčačku Elišku. To ovšem jen výjimečně. Vařené vejce je mnohem méně náročné na prostor. 

Dnes jsem přeskládala mrazák, co má dva malé prostory rozdělené poličkou z drátů. Nejdříve jsem si řekla, že to bude půl na půl. Půl jídlo pro nás, půl jídlo pro zvířata. Došla jsem k neomylnému závěru, že ti, kdo jsou tu usurpovaní a v menšině jsme my. I nakladla jsem naše jídýlka do zbytku prostoru mezi žrádlo pro želvu, agamu, Elišku a blavory a přemýšlím, jak zmenšit naše dávky zmrazeného jídla. 

linkuj.cz vybrali.sme.sk