Žil muž a měl krásnou mladou ženu, která byla kůň. Žili šťastně... *
Ta žena měla bujnou hřívu a celá byla taková bujná. Muž koupil ženě kartáč s kovovými hroty, aby ji trochu zkrotil, tu svou bujnou ženu. Vždycky, když ji ráno a večer česal, ba někdy i během dne ji česal, tak to byl dobrý muž, žena zkrotla péčí a oba byli spokojeni.
Když však ženě ukradli přední kolo, zůstal jí jen smutný muž a mužovi jen kartáč a tak jí ho dal.
Proto ženy dostávají od svých mužů kartáč, kdykoli se nechají okrást o duši, beztak už dost černou. A pro připomnění si ráno i večer češou vlasy, aby byly krásné, upravené, zodpovědné a krotké.
Občas mají ženy tendenci učesat i muže. Muži však mají nepoddajné vlasy a ženy si musí dát pozor, aby na hřebenu nevylámaly zuby. Proto je lepší dát muži rovnou několik hřebenů k vyzkoušení. Rovnou možná celou pahorkatinu.
On zkrotne i neučesaný ;)
________________________________________________________
Celá původní báseň zní takto:
O muži a jeho ženě
Žil muž a měl krásnou mladou ženu, která byla kůň. Žili šťastně...
Pak se ale v jeho zemi dostali k moci komunisti a ukradli ženě přední kolo. Muž byl smutný a odešel do jiné země.
A to je všechno...
Jaroslav Polák (1999)
http://kojot.name
ZAUJALO?
Zkuste také:
Gargantua a středověká rozkoš vytírání housetem
