Tohle je první kreslený článek na tomto blogu a navíc je první, který více rozvíjí téma jasnovidných scének, které tvoří příběhy s poučením. Přistupuji k nim tak, že to jsou obrazy se znakovou a symbolickou rovinou, mnohaúrovňové minipříběhy, které se slévají v jeden velký celek, který dává smysl. Některé příběhy jsou natolik obecné, že je možné se s nimi podělit i na veřejnosti, jiné jsou soukromého charakteru, jen pro mě.
Dnes se dělím o příběh, který vypadá z dálky jako poslední zúčtování před odchodem ze života, ale zblízka je to "jen ruční" zpracování zkušeností z celého života, protože ruční mlýnek rozhodně nejsou boží mlýny, ty by byly znázorněny jinak. Doufám ;)
I když – kdo ví... Zatím si při zkušební akci nejsem schopna vzpomenout ani na to, do jakého světla mám vlastně jít a tak nejdu :)
