Lucienne

Článek ze sebe vypotím jen v případě, že mě něco vybudí z letargie, třeba nějaký překlep, který okomentuji – jako minule – a výsledná rozjařenost z "článku" ve mně vzbudí chuť něco napsat a pak dlouho nic. Začalo to tak nevinně – jistý člověk mi dodal podnět, kterým jsem prošla během zhruba hodiny a půl, kdy jsem se ve změněném stavu vědomí samorozhodila a za několik hodin začal nějaký proces, kdy jsem plakala dva dny, řvala v noci ze spaní a ztratila chuť k životu. Jiskru.

Ne, že bych chtěla přestat žít, to ne. Ten pocit taky znám, ale to, co teď prožívám, takové není. Je to pocit floatačního tanku, temné suché ticho, kde se jen tak vznášíte a nic vás nebolí. Tím, že jsem se dostala ke vnitřním zdrojům zapomenutých informací, se kterými neumím zacházet, protože jsem na ně nepřišla sama, ale byla navedena jiným člověkem, se tam cosi nalomilo a je to zlomené. Jsem ve tmě. On to myslel dobře, to jenom já jsem fungovala jinak, než předpokládal.

Fyzicky to probíhá tak, že nemám chuť na jakékoli fungování v oblasti duchovna ani rituálů, jsem neustále depresivního ladění, což Kojot těžko snáší, protože na žádnou laskavou ani nelaskavou pobídku nereaguji. Trávím poslední dny u zubaře s bolestivou držkou. Dokonce jsem už měla náběh na vážnější selhání organismu. Vážnější selhání kopírovalo jistý příliš bolavý problém ve vzdálené přízni. Brečela jsem vlastně už předtím, uvědomuji si. Možná už předtím jsem byla nalomená a teď se to jenom dorazilo. Zřejmě to tak bude. Zapomínám rychle.

Něco ve mně špatně překonává tu jinou výhybku, do které jsem se dostala. Jsem po všech stránkách na ránu. Ráno v pět tedy u zdi nestojím, ale často se dívám na oblohu z okna. Vytvářím stav nemyšlení a to mi pomáhá. Bohužel to nevydržím moc dlouho. Několik minut. Nevím. Vypnu se.

Jsem rozbitá.

Překonala jsem touhu smazat blog. Zůstává touha praštit se školou, praštit se psaním, praštit se vším a uzavřít se před světem. Zkouším do sebe nějak proniknout a jsem nějaká imunní. Pokud se svět zrodil z nicoty, pak jsem asi zárodek vesmíru.

linkuj.cz vybrali.sme.sk