Sociologie organizace Maxe Webera
Otázky:
Objasněte rozdílné rysy patrimoniální a byrokratické správy. Za jakých předpokladů a pro jaký účel vzniká byrokratická forma správy? Jak se koriguje v současnosti formy správy (governance) a jak souvisí s byrokratickými formami správy?
Model tří panství
Weber přinesl sociologii svůj model tří „panství" – charismatického, legálního a tradičního.
„Panstvím rozumí Weber situaci, kdy vůle vládce (či celé vládnoucí skupiny) dokáže ovlivňovat jednání ovládaných takovým způsobem, že ovládaní vykonávají příkazy a nařízení vládců jakoby ze své vlastní vůle. Všechny mají hierarchicky členěnou mocenskou strukturu a liší se způsobem, jímž je moc rozdělena mezi vládnoucí menšinu a její mocenský aparát zejména obecným principem legitimity, tedy principem, na němž je založena jak loajalita aparátu, tak také poslušnost ovládaných."
| Rozdíl patrimoniální a byrokratické správy | ||
| faktor | byrokratická správa | patrimoniální správa |
| účel | nepřetržité řešení každodenních problémů reprodukce společnosti | |
| povaha platných pravidel | záměrně vytvořené neosobní předpisy | normy vycházejí z minulosti a z precedentního a zvykového práva |
| normy x členové společnosti | formální rovnost před normami | přirozená nerovnost mezi lidmi |
| proces rozhodování | odlidštěný | personalizovaný |
| kompetence | přesně ohraničené a stálé | neohraničené, závislé na libovůli |
| hierarchie členů | pevná úřední hierarchie | přímá podřízenost vůči pánovi |
| odborná stránka | kvalifikovaní úředníci | nekvalifikovaní úředníci |
| správa záležitostí | písemná, neosobní | osobní styk, ústně |
| rozlišení sfér úřední a privátní | jasně rozlišené sféry | rozlišení zcela chybí |
Za jakých předpokladů a pro jaký účel vzniká byrokratická forma správy?
„Weber věnuje značnou pozornost zkoumání ekonomických a sociálních předpokladů vzniku byrokracie. Zásadní význam pro formování moderní byrokracie přisuzuje rozvoji peněžního hospodářství, které určuje dnešní formu odměňování úředníků."
Prostředky:
- daňový systém
- pevně stanovená gáže vyplácená ekonomicky nesamostatným úředníkům
- v podmínkách naturálního hospodářství používání otroků jako úředníků
- kvantitativní nárůst správních úloh a kvalitativní změny v činnosti správy
- vyvlastnění prostředků nutných k činnosti správního aparátu od členů aparátu
- zároveň s vyvlastněním rozvoj kapitalistického podnikání
Rozlišení úřadu:
- rozlišení úřadu prebendálního (příjem jako odměna nespojená s mocí)
- rozlišení úřadu feudálního (příjem spojen se ziskem a mocí)
Účel:
- nepřetržité vyřizování záležitostí na základě více či méně pevných či vyčerpávajících pravidel abstraktního charakteru
- pevně stanovené kompetence – pravomoci a povinnosti pracovního místa
- princip hierarchie
- ovládnutí pravidel, specializované vědění úředníků
- písemná forma aktů
- úřední a soukromý majetek oddělený
Důsledky pro postavení úředníků
- výkon úřadu je hlavním povoláním a jediným faktickým zdrojem obživy
- úředník jmenován nadřízenou instancí, není volen
- úředník požívá jistého „stavovského" ocenění
- postavení úředníka garantováno předpisy zakotvenými i právně
- trvanlivost úřadu ve smyslu doživotnosti postavení i tam, kde se dává možnost výpovědi, funguje jako garance. Čím víc jistot, tím větší zkostnatělost.
- důsledkem hierarchického uspořádání úřadu možnost kariéry
- nejvyšší postavení obsazována bez odpovídajících formálních osvědčení na rozdíl od nižších úřadů, kde je akcentována kvalifikace a odborná příprava
Korigování governance v současné době
- byrokratizace správního systému nezbytným doprovodným jevem moderních masových demokracií v protikladu k demokratické správě malých, sociálně homogenních celků minulosti
- byrokratizace má stejný účelově racionální charakter jako kapitalistické podnikání, Weber ji považuje za neosobní nástroj použitelný pro sledování nejrůznějších ekonomických i politických cílů – což platí dodnes...
- zajištění nepřetržité činnosti v kterékoli oblasti vyžaduje existenci úřadů a úředníků a podle Webera je jedinou jistou cestou volení správy byrokratické místo správy diletantské
Prameny:
Keller, J., 2001, Sociologie byrokracie a organizace. Praha, SLON (ss.20-31)
