Lucienne

"Šest korun, to je dražší než v Praze, proč to tu máte tak drahý?" Ptám se já.
"V Praze jsou za deset korun, já jsem rodilý Pražák, takže to vím." Odpovídá lehce rozhořčeně paní toaletářka.
"Nejsou, taky jsem z Prahy a nevím ani o jednom podniku, kde by byly toalety dražší, než pětikoruna. Ani na Florenci nejsou tak drahý." Kontruji já.
"Nojo," podívá se na mě toaletářka, "ale kousek dál po Kolonádě jsou za deset, takže tu jsme stejně levnější."
Na to ovšem nemám argumenty, protože opravdu nevím, o kterých záchodech mluví a nejsem karlovarská. Ale všimnu si, že bába kouká upřeně do monitoru s takovými zelenými světýlky a sleduje provoz jako na recepci. To mě nedá a ptám se: "Vy tu máte i počítač? Taková technika na toaletách? To jsem ještě nikde neviděla. Jak to funguje?"
"Tady sleduju kam kdo jde a jestli tam nedošel papír."
To byla ovšem převratná informace. "Vy tam máte kameru???" Divím se.
"Nějak to tam je vymyšlený, snad nějaký čidlo nebo tak něco." Odpovídá ona.
Na to nemám co dodat a odcházím svižným krokem. Když se vracím, povídám jí, že tam chybí papír. Ona se dlouze zahledí na monitor a odpovídá, že to není možný, že jí to ukazuje stav papíru a že tam papír je.
"Ale já ho nenašla." Povídám já s tím, že jsem našla jenom prázdnou roličku.
"Páni si vymysleli, že bude dole u podlahy," odpovídá mi ona.
Že tu najdu Kolonádu a Vřídlo mi bylo jasný předem, že tu ale najdu nízkopodlažní držáky na toaleťáky, to jsem fakt nepředpokládala...