Lucienne

Každý, kdo se zabývá esoterickými naukami přeloženými z cizích jazyků a vycházejících z různých kultur, nepochybně se setká s různými nepřeložitelnými směsicemi zvuků a slov. Nepřeložitelnými ne pro nedostačivost jazyka, ale pro zachování zvuků, které kdysi někdo v transu přijal jako poselství daného náboženského směru a je předáváno jako základ nauky dál právě pro spojení pozemského s božským.

Při studiu biblické hebrejštiny respektive hebrejštiny jako jazyka, kterým bylo přijato poselství Bible, jsem se dost zapotila. Řeknu-li studium, myslím tím vnímání jednotlivých písmen, protože jsem kolem jednotlivých souhlásek chodila jako lev kolem horké kaše a nebyla schopna přijmout vnitřní rozpolcenost písma na znaky viditelné a znaky neviditelné, které si musíte domyslet. Cítila jsem se nedostatečně inteligentní pro něco takového.

Zhýčkaná latinkou, která mi milosrdně řekne všechny znaky, tak ať je to čeština či angličtina nebo němčina, nikde si nic nedomýšlíte. Jsem ohromena tím, že existuje abeceda, která znaky pro "e, i, o, u, y" postrádá a dává je bokem ve formě pomocných značek k nahlédnutí jen studentům. Jsem ohromena tím, co všechno musí jeden čtenář zvládnout, aby pochopil. A v klídku si takto třeba přečetl noviny. Zatím je to pro mě španělská vesnice, i když... spíš hebrejská.

Příklad:

alef-lamed

čte-li se jako al, znamená to ne, nikoli, nic

Ale zpátky k pocitům, ale ne k pocitům méněcennosti před běžným Izraelcem, který umí číst. Mimochodem, stejně náročné na myšlení je i písmo arabské. Motivaci ke zvládnutí hebrejštiny mi dává fakt 5.055 milionů jedinců schopných mluvit a přečíst hebrejštinu. Kdo si o hebrejštině chce přečíst víc, může na Wikipedii zde.

Když jsem se snažila proniknout do taje hebrejské abecedy, náročnost podání byla právě v tom, že do slov složených z hmoty, souhlásek, musíte vložit ducha, samohlásky. Do písma tudíž vstupujete "horem", prostě se na shluk souhlásek podíváte a vdechnete mu duši a ducha vlastním přemýšlením, které vyplyne ve formě zvuků z vašich úst či myslí, pokud čtete sami pro sebe. Bez znalosti jejich kultury a zároveň při evropském vnímání – notabene ženském iracionálně-pocitovém – jsem byla namydlená.

Hebrejština se čte zprava doleva a tudíž se tak i píše. Vzhledem k tomu, že jsem rok studovala grafologii, tak vím, že rukopis rovná se mozkopis. Jenomže kaligrafie u čínského písma a dokonalost hieroglyfů či hebrejských znaků ovlivňuje už principielně mozkové hemisféry jinak, než latinka, která plyne opačným směrem a písmo jakoby bylo hlazeno, četlo se kvůli jednoduchosti a jedno-duchosti jakoby po povrchu, čtením kloužeme jak prachovkou po oblých povrchách písmen, nad kterými nemusíme jakkoli uvažovat. Je to jak psaní na stroji zpaměti. Automatismus. Necítím to po uvážení dalších typů jazyka jako mozek tříbící a aktivující obě hemisféry, jen mozek využívající k produkci slov, obrazy si do nich musíte vložit sami, chcete-li využívat k přenosu myšlenek obraz a nejenom slova. Neříkám tím však, že latinka je nějak podřadná, abychom se dobře pochopili. Je prostě úplně jiná a na mozek působí mnohem jednodušeji. Teprve myšlenky a obrazy ve slovech dávají mozku "do těla" a jazyky náročnější na proběhnuvší procesy jsou prostě efektivnější vzhledem k impulsům, které mozku poskytují. No, abych se do toho víc nezamotávala... Prostě hebrejština stimuluje mozek jinak než latinka. A i kulturou a postojem k životu danými jinakostmi se prostě člověk dívá na svět jinak.

Pojďme se radši kouknout do Egypta. Dívám-li se na egyptské hieroglyfy, opět čteme písmo zprava doleva. To snad dělají schválně, chtělo by se říci a ono kupodivu asi ano. Je to schválně a je to účelné. Neříká se, že když trénujete mozek pamatováním si a procvičováním kognitivních dovedností, nezestárne vám? Neustále se tvoří nové a nové spoje mezi neurony a člověk jaksi míň obecně zapomíná a míň blbne, dá se říci. I v sedmdesáti je spousta mentálně aktivních lidí, kteří jen tak nečekají na konec, ale stále nezapomínají žít a mozek dělá divy. Doslova. Obrazy v myšlení, kreativita a schopnost inovace dělají z lidí lidi.

Egyptské hieroglyfy nás staví před obrazy, narozdíl od čínských znaků a hebrejštiny. I když i v čínských znacích jsou základem obrazy a obraz převedený symbolicky do linek tvoří znak s jednoznačným významem, egyptské hieroglyfy jsou jiné. Odlišnost spočívá v jednoznačnosti jasného obrazu. Pták vypadá jako pták, byť je tvořen několika linkami.

Co mi však přišlo nejzajímavější, je obrácení písma ku čtenáři. Všimněte si, že písmo se sice čte zprava doleva, ale na každý znak doslova narazíte čumákem, protože všichni ptáci, lidi a jiné znaky se malují směrem ke čtoucímu, směrem doprava. Žádné unifikované písmo, písmo, které se dá složit písmeny do různých slov, písmo asexuální. Hezky pěkně tváří tvář a čtenáři ty se snaž a lušti. Postav se k tomu čelem. Máme-li brát písmo jako obraz kultury, egyptská kultura musela být velmi přímá, narozdíl od hebrejštiny, která zakrývá a zamlčuje, neukazuje vše.

Když jsem se dostala k sánskrtu, jako liturgickému jazyku vyjadřujícím mantry v buddhismu, hinduismu, naukách o čakrách, tantře a neposledně jako výrazovému jazyku jógy, bylo to opět jako rána palicí. Sice se jazyk čte zleva doprava, ale je to jazyk, který se píše a čte po slabikách.

Než jsem se naučila alespoň pár základních manter, které jsem opakovala na mále (speciální počítadlo podobné růženci) 108x několikrát denně, málem jsem si zlomila pár mozkových závitů a jazyk. Pro mě, jako Evropana, není sánskrt zažitý a jednoduše aplikovatelný do každodenního vědomí. Žádná sranda. Než jsem se překlenula do období myšlení toho, co vyslovuji a vlastní vizualizaci stavu realizovaného opakováním mantry, uplynulo dost týdnů. Sánskrt je pocitově rozsekaný jako bylinky z mixéru, chvíli trvá, než dáte dohromady výsledný tvar. Sla-bi-ka, krok-sun-krok.

Ukázková mantra jako sluchový nástroj:

Rádhá gájatrí pro prohloubení oddanosti a boží lásku:

AUM VRAŠBHANUŽAIE VIDMAHE,

KRIŠNAPRIIAIE DHI-MAHI

TANNO RÁDHÁ PRAČODAIAT.

Ohledně působení na mozkové hemisféry – právě zvuk v souladu s myšlenkou aktivizuje ta mozková centra, která je záhodno aktivizovat v daný okamžik. Co aktivizovat a jak to udělat, toť otázka pro každého, kdo se mantrami (zvukem) a jantrami (obrazem) zabývá pro vývoj sama sebe v souladu se svým cítěním a vírou.

Abych to ještě srovnala s čínštinou, jež je jak rozsypaný čaj – k té jsem se ještě pořádně nedostala a myslím, že pro dostatek jiných zdrojů studia ji ani do budoucnosti preferovat nebudu. Koneckonců, radši čaj piji, než bych ho rozsypávala, byť do čínských znaků.

Když bych to shrnula: zdá se mi, že k vyjádření obrazu a myšlenky se každá výše uvedená kultura postavila jinak a fascinuje mě přicházet na kloub tomu jak se k tomu postavila a jak dané postavení ovlivňuje osobnost člověka. Že do číše, jež je kruhová, lze vcházet mnoha směry a chápat ji v mnoha odlišných nuancích, bylo pro mne obohacující. Snad i má malá úvaha vám nastínila zajímavosti procházející skrz časovou oponu a přiblížila těch pár, Evropanovi tak vzdálených, jazyků.

A pro esotericky uvažující jedince – není důležité jak, ale že se člověk zabývá vlastním vývojem.

Cesty jsou různé, ač vedou k jednomu cíli...

P.S. I s latinkou se můžete zapotit, viz následující dialog:

Po delší konverzaci přes internet:

I: Jsem skeptik.

L: Hele, furt lepší, než kdybys zapomněl ve skeptikovi jedno písmenko :) Znáš to, holinky nebo hodinky – oboje se natahuje :)

I: Do hajlu.

L: Hajlování bylo zakázáno, ne? :)

I: Vypadlo mi písmenko, oouám se.

L: Saka, saka, saka, to je td njaka nmoc :)

I: a i a o . o ou

L: to zní po vynechání mně neznámých písmen podezřele oslovsky, ale fakt to dekódovat nedokážu :) Jenom že sis na konci kousnul do jazyka, to mi je jasný docela dobře :)

I: a i a o, o ou = asi ano, dobrou :o)

ZAUJALO?

Zkuste také:

Jednoduché recepty jak zvládnout osud

Odráží se magická mapa reality v projevech běžného života?

Rozkoš a bolest

Jasnovidnost a sny – o porozumění

Dvojí volba aneb jak zabít svého boha

linkuj.cz vybrali.sme.sk