Lucienne

Z hektické doby malování, měnění jména po všech čertech a i po jiných úřadech další změna – tak jsme oba s Kojotem studující. Někdy mám pocit, že to všechno kolem nezvládnu a synchronicistně příslušné procesy probíhají tam, kam i císař chodí sám, popřípadě jdu do parku s pejskou.

Zažíváme oba poslední dny, kdy jsme svobodní a zažíváme je jako kdyby ani nebyly ničím výjimečné. Já si sháním práci, Kojot po epizodě boje s depresí, která trvala dost týdnů, začal chodit do práce a jediné, s čím bojuje už několik měsíců, jsou trvalé migrenózní bolesti hlavy, což sice také není nic moc, ale pořád lepší, než deprese. Také koncem října nastupuji do lázní a vůbec, už budu ráda, až bude letošní rok za mnou a všechno se ustálí.

Takže, už víte, proč nepíšu. Ale ono se to zase zlomí...

linkuj.cz vybrali.sme.sk