Záclona se pomalu uklidňovala jak přestal být průvan...

Udělala několik křížů rukou a začala obcházet místnost proti směru hodinových ručiček, kde rituál opakovala. Zapálila vonnou tyčinku, o které si myslela, že její vůně bude nejvhodnější. Opět otevřela okno, aby duše mohly ven. Pořád zaříkávala. V místnosti začínalo být více dýchatelno. Tlak polevil. Plameny svíček se přestaly chvět až na jednu. Ta zhasla.
Tato situace se může přihodit i nám. Záleží ovšem na naší „duševní vyspělosti", charakterových vlastnostech a energetickém potenciálu naší osoby, abychom se mohli těmito jevy vůbec osobně zabývat. Naše dobrá vůle, schopnost činit nezištně dobré skutky, vyspělost osobnosti a pozitivní myšlení jsou hlavními předpoklady pro naše setkání se zemřelými a posléze i zdárný průběh a ukončení našeho setkání s nimi.
Kdo jednou vyjde touto cestou, stává se citlivějším na tyto situace a proto se musí každá osoba, která se chce touto tematikou zabývat, zeptat nejdříve sama sebe, zda je na „setkání se záhrobím" již připravena. Překročením pomyslné hranice se totiž setkáváme nejen s „dobrými duchy", ale i s negativními silami – „zlými duchy" a s těmi „zlými duchy" je potřeba doopravdy se naučit zodpovědně zacházet, abychom si neublížili.

Pokud se dostaneme do situace, kdy duše nechce dobrovolně odejít, použijeme silnějších prostředků:
- nemyslíme na nic negativního
- pokusíme se situaci odlehčit, říci vtip, s každou bytostí se lépe komunikuje když se usmívá, i s námi
- v duchu se napojíme s prosbou o pomoc a energii na Zemi a na Vesmír, utvoříme kolem sebe ochranné pole ve stylu energetického vejce, kde neustále probíhá energetický vír skrze který se nic zlého nedostane (zkuste si strčit ruku do větráku, energetický vír má podobně silné účinky, ale na energetické rovině – ochrání vás)
- vezmeme si misku s vodou třeba z vodovodu a uděláme nad ní vědomě několik křížů s přáním aby byla voda vysvěcena, to znamená aby byla kladně nabita vnitřním světlem – vy-svě-tit = vy-sví-tit. Všechny bytosti odcházejí do světla, my jim touto vodou pomůžeme, vlastně stvoříme božskou vodu, osvícenou
- neklepeme se jak ratlík, my máme sílu a pozitivní směřování, to ostatní se poddá, kdybychom to nezvládali, tak nám určitě přijde někdo vyšší na pomoc, proto se zásadně nebojíme tak, abychom ztratili vládu nad svými myšlenkami.
Pokud už projdeme strachem z neodbytné duše, tak se z něj vzpamatujeme co nejdříve to půjde. Strach nám odčerpává sílu. Před bytostmi neutíkáme, nenecháváme je jen tak být s tím, že končíme a už nám všichni duchové mohou vlézt na záda. Oni nám tam totiž potom klidně vlezou. Tenhle druh věcí se musí dotahovat do konce.
Je-li bytost připoutaná k místu, k události, k silné emoci, snažte se jí odvázat. A to v první řadě dáváme bytostem možnost odejít do světla, do nebe. To je tam, kam daná bytost chce odejít. Jdou tam všechny bytosti, tak proč ne ona? Pomozte jí, odvažte jí, udělejte dobrý skutek. Dejte dobré bytosti možnost se vracet na místa, která jí jsou drahá, za podmínky, že půjde s dobrým úmyslem. Bytostem, které nekonaly dobro, podnikly nějaký mentální útok, škodily po hmotné nebo energetické stránce, vstup zapovíme.

Ještě bych zdůraznila náš vnitřní postoj zatímco konáme tyto věci. Jsme sami se sebou v harmonii, máme vnitřní mír v duši, nenadáváme, nehodnotíme, nebojíme se, máme víru v dobro. Víme, že když to nebudeme zvládat, přijde vyšší bytost a pomůže nám. Když vidíme, že nám naše strategie napoprvé nevychází, světíme místnost i sebe připravenou vodou, prosíme o pomoc zvenku. Vždycky někdo přijde. Nikdy v tom nezůstaneme sami. Opravdu to mám vyzkoušené.
Opakující se kontakty s bytostmi nás mohou těšit nebo také potenciálně ohrožovat. To ohrožování je bohužel častější.
Snad jsem se ještě nesetkala s nikým, kdo řekl:"Chodí za mnou ten a ten a já jsem rád. Vždycky mne to potěší." O těchto případech jsem pouze četla v takové literatuře, kterou snad není možno považovat za důvěryhodný pramen.
O to větší a jistější musí být naše vnitřní síla, harmonie s vesmírem a připravenost konat dobré skutky.
Ale jsou i případy, kdy se při výročí úmrtí blízké osoby zemřelý přijde podívat na svou rodinu, v těžkých situacích jim pomáhá, uchrání je od nehody a podobně. Takovým situacím, které jsou vyhrocené, ale nejsou pravidelné, se budeme věnovat v některém z dalších dílů. V příští části se dovíte, jak můžete vyvolat kontakt.
