Ale dneska na něj fakt nemám hlavu...
Ovčák (pravý se 140 ovečkami a kozami a dalším zvířectvem) a dva mí spolucestující autobusem Student agency, už v nejbližších dnech mi snad bude líp a dám to nějak rozumně dohromady.
Cestou do Prahy, kde jsem díky těm šíleným bouřkám několikrát tak zmokla během pár sekund než člověk vyndal deštník a naposledy večer při faktu přistavení autobusu SA uprostřed nástupišť a neočekávaném čekání na odškrtnutí v průtrži při založeném deštníku (založím si ho, abych ho nezapomněla v autobuse, stejně jsem v nástupišti chráněná střechou) a následných dvou a půl hodinách cesty v promočených šatech bez možnosti se jít převléknout, jsem se řádně nachladila.
V teplotě se zdají zajímavé sny, ale to je asi tak všechno, co člověk může dělat. Ležet a přemýšlet a kurýrovat se.
Takže, to je asi tak všechno při hlášení z mé postele ;)
Když se nejedná o zdraví...
