Lucienne
Dva potkani běželi přes dvůr. Jednoho z nich kdosi zabil. Druhý potkan zůstal bez hnutí sedět. Zjistilo se, že je slepý. Vedle mrtvého potkana bylo nalezeno stéblo slámy, pomocí něhož vedl svého slepého druha přes dvůr...
čtvrtek, 7. června 2007
Začneme od toho, co jsem tu v prosinci načala
Začneme temnou nocí duše.
Ústřední myšlenky (pro Miruna a další konzervativní čtenáře ;) ):
1) Temná noc duše jako prostředek k hledání zdrojů další duchovní cesty, v hlavní roli zdravý rozum.
2) Nenechte sebou manipulovat.
3) Neviditelný svět si k Vám dovolí jen to, co Vy dovolíte jemu.
S temnou nocí duše souvisí nové komentáře u článku, který je jako jeden z mála článků téměř každý den ve vyhledávači někoho, kdo tenhle termín slyšel, něčím prochází, zajímá se a hledá informace. Článek je pro čtenáře stále aktuální.
Jsem jedna z několika lidí, kteří na internetu o temné noci duše napsali. Každý si o tomhle termínu myslí něco trochu odlišného. Příspěvky mají vyloženě odlišné tóny – někdo preferuje depresivní ladění a spojuje tenhle termín s depresí , někdo ho spojuje s tím, že mu "nejdou duchovní praktiky" , jiný zase že to není šílenství duše, ale mysli , někdo s tím, že je třeba agresivní nebo víc sexuální a přitom je nervní a snaží se meditovat. Někdo v tom nachází proces porozumění sobě při zvláštních efektech člověka nebo je pro něj momentem hrůzy, pravdy a údivu . Někde ji definovali jako "stín způsobený Sluncem" , s čímž bych asi nejvíc souhlasila, s obsahem textu, na nějž odkazuji, už nesouhlasím, ale každému co jeho jest.
A mimochodem – zaměňovat temnou noc duše za zkratku TND, pojem hodit do krabičky zároveň s BSE, DDT, EBT, HIV, atd., aj. a ve zkr. se vyjdr. tak, že tomu prostě přilípnete tři písmenka, to mi připadá tak degradující a matoucí na tak silný a důležitý duchovní proces, že je to pro mne naprosto dechberoucí. Jak kdybyste si otřeli zablácenou nohu o červený královský kobereček s tím, že je tam od toho. Naopak, důvod, proč se zkratky používají, u temné noci duše naprosto odpadne. Totiž v tomhle procesu si musíte projít opravdu vším, žádné zkratky Vám nepomůžou a před sebou se neschováte, zvlášť když na Vás svítí Boží Slunce až jste oslněni a nic nevidíte. A taky máte takové životní podmínky, že máte na všechno čas. Opravdu. I čas napsat "temná, noc, duše."
Koneckonců každý hledající, který si má vybrat mezi "krátkou" a "dlouhou" cestou , se musí už ze začátku opravdu hodně moc a hluboce zamyslet. Ha! Někdo mi nabízí instantní osvícení! Beru to všema deseti. Vším tím, čím si ostatní prochází celý život a makají jak mourovatí, tím si projdu za pár dní a budu osvícený! Paráda! Jupijajou!!! No neberte takovou nabídku...
Kdybych řekla, že s většinou, co na netu je a z čeho jsem Vám nepatrný kousíček prolinkovala pro zajímavost, souhlasím, kecala bych. Já si dokonce myslím, že tím, že se na netu může producírovat kdokoli (včetně mě samé :) ) a blít do éteru svá moudra, tak je oproti původnímu předpokladu "víc hlav víc ví" nynější svět tak přehlcen protichůdnými informacemi různé kvality, že najít kus kvalitní informace dá fakt práci a člověkovy zdroje jsou vždy omezené (čas jsou peníze). Proto nelze apriori brát všechny zdroje za rovnocenné a hodnotné. To prostě nejde.
Ať si každý nachází svou cestu, kde chce a jak chce a chce-li být komandován jakoukoli a jakkoli specifikovanou vyšší sílou, je to jeho věc, stejně jako slovní bitky o různorodých duchovních názorech nechávám plavat v prostoru lidí, kteří je vytvářejí.
Ale tady, v mém světě, světě Lucienne, tady si budu své názory obhajovat a bojovat za to, aby nevědomost ohledně neviditelného světa kolem nás byla menší a když Vás mé pojetí světa obohatí a zbaví Vás částečně strachu z neznámého, budu ráda. Totiž, u mne máte výhodu – nebudu Vás strašit, budu se snažit mluvit jasně a ještě k tomu budu brát z bohaté praxe – nebudu opisovat, budu brát ze sebe.
A proto tu stojím sama za sebe a stojím tu pevně. Mám vedle sebe partnera, který se mnou prochází stejnými změnami jako procházím já sama. Jedna z komentujících Temné noci duše řekla, že jí nesedí má bojovnost při vymezování se vůči pro mě zjevným nesmyslům. Může být. Mně zase nesedí manipulativní nesmysly a můžou být s pečetí samotného Tutanchámona a nebudu jim přikládat většího významu než jedné kapky v dešti.
První věc, kterou bych tu chtěla říct, i když jsem ji řekla třeba v článku "Temná noc duše" nebo "Falun Gong" a ještě mnohokrát zopakovala různými slovy v komentářích:
Nenechte sebou manipulovat.
Zachovat si zdravý rozum a humor, nenechat si mazat med kolem huby, ale ani si nechat srát na hlavu od jakýchkoli bytostí či "pomazaných lidí", které se Vám snaží sdělit, že zítra bude konec světa a oni si dělají čárky o tom, kdo projde a kdo ne... A když Vám to někdo naservíruje na netu nebo v knížce nebo v novinách nebo na hliněných tabulkách – nevěřte všemu. Každou informaci si projděte několikrát, každou informaci, která ve Vás vyvolá nelibost z důvodu vyvolání nelaskavosti, strachu, obav o vlastní vývoj, obav o lidstvo, obav o laskavost vyšších sil a jejich "milost" k Vaší maličkosti a vůbec jakékoli "násilné" postrkování k čemukoli – není to to pravé ořechové.
Jakmile někdo straší a hudruje a práská bičem – pryč od toho a rychle. Ale stejný případ je i světlá cesta, plná "andílků, sladkých srdíček, pozdravů "Hodně světla a lásky a milosti Vaší milostivé dušičce milované celým světíčkem a astrálíčkem se všema hvězdičičkama a sluníčkama a měsíčkama dohromady". Tak od toho taky ruce pryč. Tyhle extrémy stojí za velký houby. Je takových sekt a směrů, které nabízejí totální kontrolu jedince od jídla, oblečení až po myšlenky a poslední uprdnutí v koutku, že není potřeba skočit jakékoli takové skupince přímo do náruče. Jediné, co to chce, je trochu pudu sebezáchovy a nechat si vlastní prostor pro myšlení, názory a činy, vlastní selský rozum.
Totiž: Neviditelný svět si k Vám dovolí jen to, co Vy dovolíte jemu.
Komentáře (77)
Tip:
Važte dobře, na koho odkazujete a zda komentujete smysluplně.
Dobrý článek, souhlasím. Jinak ten bič a cukr většinou chodí ruku v ruce...
Pokud čtenáře zajímá můj, poněkud ostřejší pohled na du(c)hovno nevalných kvalit, nechť se mrknou sem:
http://kojot.bloguje.cz/535992-o-dvojim-svetle-pozitivnich-lidech-a-krestanech-kteri-maji-v-leccems-pravdu.php
Pokud čtenáře zajímá můj, poněkud ostřejší pohled na du(c)hovno nevalných kvalit, nechť se mrknou sem:
http://kojot.bloguje.cz/535992-o-dvojim-svetle-pozitivnich-lidech-a-krestanech-kteri-maji-v-leccems-pravdu.php
Ahojky, zase není moc čas a tak jen heslovitě, jak je u mne dobrým zvykem :o)))
0) ("0", jako počátek a konec všeho)
Lucienne: "Chci říct, že prostě svět je iluze. Je to odraz astrálního světa, s jakousi matricí, kterou proniká zároveň světlo i stín v různých poměrech v iluzi času..." (raději tři tečky, než dvě)
Tak něco podobného, Lucy, tvrdil už filosof Platon, když v souvislosti o možnostech lidského vnímání a poznání okolního světa tvrdil, že jsme v postavení člověka otočeného zády ke vchodu do jeskyně a na protější stěně plné mihotavých skvrn světla a stínu vidíme pouze "odraz skutečného světa". Jinými slovy tvrdil, že svět je nepoznatelný.
Já říkám, že kdyby byl svět - jako takový - jenom iluzí, iluzí by pak třeba byly i obyčejné barvy, a každý by mohl například červenou vnímat úplně jinak; někdo jako zelenou, jiný modrou, a proč ne? Ale proč všichni býci reagují prudce jen na červenou? Co je to za zvláštní iluzi?
1) život není nějaká hra, kterou bysme si mohli nejdříve vyzkoušet zahrát v nějakém demo módu a pak ještě jednou (a nebo vícekrát) naostro. Na život není, jak někdo hezky řekl, žádný reparát. Život se žije, a kdo si ho neužije, má prostě smůlu: šanci měl jen jednu, jako každý.
2) bagatelizovat životní peripetie tvrzením že jde pouze "o jakousi hru" je hrozně nebezpečné, protože stejně tak potom můžem v životě zbagatelizovat úplně všechno - náš partnerský vztah, vztah k dětem, a vůbec k celému našemu životu.
A navíc, zasmát se třeba tomu, že mám v sobě zhoubný názor, a nechat to tak být, svěřit se jen duchovnímu životu, to je ta nejkratší cesta pod kytky.
3) po zkušenostech vím, že žádné "dno" není tak hluboko, aby nemohlo být příště ještě o kus níž, takže řici "teď jsem na úplném dně" je dost ošemetný
4) "čtyřiadvacetihodinová práce s duchovním světem vně sebe" je špatně, tak jako je špatně všechno co se jednostranně dělá v jednom kuse bez odpočinutí, ale nechci napomínat, to je každého věc
Lucy, tak s koncentrovaným duchovnem, které máš v duši i srdci, jsem se nesetkal za celý svůj dosavadní život. Úžasné na tobě je, že nikomu svou víru nevnucuješ, což nebývá u podobně založených lidí moc zvykem. Lidé si k tobě cestu musí nalézt sami. Dospělí a rozumní si tvá slova přeberou a vyberou. Mnohem horší to ale mají ti, co skrze svou nezralost to nebudou umět. A přiznám se ti, kdyby ještě před deseti lety moje dcera a nebo syn přijeli z letního tábora, a vykládali by, jak jim jejich skupinová vedoucí vykládala, že "život je jem iluze", nebyl bych moc rád!
Znovu bych se musel vrátit na začátek: kdyby to tak bylo, jaký by měl náš život smysl? Byla by i láska iluzí?
(Já vím, kam mne chceš dostat: mám se tě zeptat "a co láska k Bohu?" a sám si odpovědět: " a proč, když i Bůh je zřejmě také asi jenom iluzí..?" A v tom pochybovačnu mimoděk potvrdím, že existuje :o) )
Ale dost už o tom, prostě ta tvá věta mi uvízla setsakra v hlavě!
Do značné míry souhlasím se "čtenářem", viz. jeho příspěvek (10)
Možná proto, že jsem měl stejné období jako ty, ještě si pamatuju jak moc obtížné bylo, kolikrát jsem si připadal jako mimoň, úplně jsem cítil že jsem jiný než lidi kolem mne, že se jinak chovám, při nákupu v samce jsem se cítil jako exot, říkal jsem si, že tu moji odlišnost na mne musí každý vidět, pomalu bych neuměml zaplatit u kasy, drobný by mi vypadaly na zem!
Bylo to zvláštní období - hodně jsem čet různé filosofy, chodil do knihoven a kostelů, vyhýbal jsem se lidem, kolik mi bylo, tuším - 19, 20?
Pryč je doba, kdy jsem si ještě do 24 (doba vojny) říkal něco podobného jako ty: "slova, slova, slova, jsou to jenom slova, a za nimi žádný význam!"
Nedávno jsem se tě ptal, zda máš ráda jistotu a nebo spíš kus nejistoty.
V "dopise příteli" jsi napsala: "Víš, mám ráda dna. Miluju je, protože jsou tak jasná, tvrdá a jistotná".
Budu rád, až jednou odpovíš jinak. Život je krásný. Proč si vybírat z něj to horší? Každý má nárok na kus toho svýho hřejivýho slunce. Ty ho ale vlastně máš. V Kojotovi. Mějte hezký den oba.
PS: a) nepíše Markytka z cudziny? :o)
b) nenechte s sebou manipulovat: v každém subjektivním názoru je prvek manipulace, nebo není? Jámyslím že ano.
c) existují nějaké jiné světy? Zvláštní způsob podsouvání nereálií do podvědomí. Dovolím si položit také jednu manipulativní otázku: "Může zelený létající slon žrát suchou červenou vodu?" To jsem zvědav, jak odpovíš. :o)
0) ("0", jako počátek a konec všeho)
Lucienne: "Chci říct, že prostě svět je iluze. Je to odraz astrálního světa, s jakousi matricí, kterou proniká zároveň světlo i stín v různých poměrech v iluzi času..." (raději tři tečky, než dvě)
Tak něco podobného, Lucy, tvrdil už filosof Platon, když v souvislosti o možnostech lidského vnímání a poznání okolního světa tvrdil, že jsme v postavení člověka otočeného zády ke vchodu do jeskyně a na protější stěně plné mihotavých skvrn světla a stínu vidíme pouze "odraz skutečného světa". Jinými slovy tvrdil, že svět je nepoznatelný.
Já říkám, že kdyby byl svět - jako takový - jenom iluzí, iluzí by pak třeba byly i obyčejné barvy, a každý by mohl například červenou vnímat úplně jinak; někdo jako zelenou, jiný modrou, a proč ne? Ale proč všichni býci reagují prudce jen na červenou? Co je to za zvláštní iluzi?
1) život není nějaká hra, kterou bysme si mohli nejdříve vyzkoušet zahrát v nějakém demo módu a pak ještě jednou (a nebo vícekrát) naostro. Na život není, jak někdo hezky řekl, žádný reparát. Život se žije, a kdo si ho neužije, má prostě smůlu: šanci měl jen jednu, jako každý.
2) bagatelizovat životní peripetie tvrzením že jde pouze "o jakousi hru" je hrozně nebezpečné, protože stejně tak potom můžem v životě zbagatelizovat úplně všechno - náš partnerský vztah, vztah k dětem, a vůbec k celému našemu životu.
A navíc, zasmát se třeba tomu, že mám v sobě zhoubný názor, a nechat to tak být, svěřit se jen duchovnímu životu, to je ta nejkratší cesta pod kytky.
3) po zkušenostech vím, že žádné "dno" není tak hluboko, aby nemohlo být příště ještě o kus níž, takže řici "teď jsem na úplném dně" je dost ošemetný
4) "čtyřiadvacetihodinová práce s duchovním světem vně sebe" je špatně, tak jako je špatně všechno co se jednostranně dělá v jednom kuse bez odpočinutí, ale nechci napomínat, to je každého věc
Lucy, tak s koncentrovaným duchovnem, které máš v duši i srdci, jsem se nesetkal za celý svůj dosavadní život. Úžasné na tobě je, že nikomu svou víru nevnucuješ, což nebývá u podobně založených lidí moc zvykem. Lidé si k tobě cestu musí nalézt sami. Dospělí a rozumní si tvá slova přeberou a vyberou. Mnohem horší to ale mají ti, co skrze svou nezralost to nebudou umět. A přiznám se ti, kdyby ještě před deseti lety moje dcera a nebo syn přijeli z letního tábora, a vykládali by, jak jim jejich skupinová vedoucí vykládala, že "život je jem iluze", nebyl bych moc rád!
Znovu bych se musel vrátit na začátek: kdyby to tak bylo, jaký by měl náš život smysl? Byla by i láska iluzí?
(Já vím, kam mne chceš dostat: mám se tě zeptat "a co láska k Bohu?" a sám si odpovědět: " a proč, když i Bůh je zřejmě také asi jenom iluzí..?" A v tom pochybovačnu mimoděk potvrdím, že existuje :o) )
Ale dost už o tom, prostě ta tvá věta mi uvízla setsakra v hlavě!
Do značné míry souhlasím se "čtenářem", viz. jeho příspěvek (10)
Možná proto, že jsem měl stejné období jako ty, ještě si pamatuju jak moc obtížné bylo, kolikrát jsem si připadal jako mimoň, úplně jsem cítil že jsem jiný než lidi kolem mne, že se jinak chovám, při nákupu v samce jsem se cítil jako exot, říkal jsem si, že tu moji odlišnost na mne musí každý vidět, pomalu bych neuměml zaplatit u kasy, drobný by mi vypadaly na zem!
Bylo to zvláštní období - hodně jsem čet různé filosofy, chodil do knihoven a kostelů, vyhýbal jsem se lidem, kolik mi bylo, tuším - 19, 20?
Pryč je doba, kdy jsem si ještě do 24 (doba vojny) říkal něco podobného jako ty: "slova, slova, slova, jsou to jenom slova, a za nimi žádný význam!"
Nedávno jsem se tě ptal, zda máš ráda jistotu a nebo spíš kus nejistoty.
V "dopise příteli" jsi napsala: "Víš, mám ráda dna. Miluju je, protože jsou tak jasná, tvrdá a jistotná".
Budu rád, až jednou odpovíš jinak. Život je krásný. Proč si vybírat z něj to horší? Každý má nárok na kus toho svýho hřejivýho slunce. Ty ho ale vlastně máš. V Kojotovi. Mějte hezký den oba.
PS: a) nepíše Markytka z cudziny? :o)
b) nenechte s sebou manipulovat: v každém subjektivním názoru je prvek manipulace, nebo není? Jámyslím že ano.
c) existují nějaké jiné světy? Zvláštní způsob podsouvání nereálií do podvědomí. Dovolím si položit také jednu manipulativní otázku: "Může zelený létající slon žrát suchou červenou vodu?" To jsem zvědav, jak odpovíš. :o)
2inka:
Trochu připomínek k Tvým bodům
ad 0)Zkus to pojmout trochu jinak. Vnímáš věci, ale zkus říci, jestli je vnímáš objektivně. Když se podíváš na rostlinu, vidíš probíhající fotosyntézu? Když si v noci lehneš na zem a kocháš se hvězdami, vidíš místo jejich záře jen tok proudu fotonů (nemluvě o jiných druzích záření)? Domnívám se, že takhle by se dalo chápat, že svět je jen iluze. Náš mozek je "zabedněný" a uzpůsobený, aby velkou část informací rovnou vyřazoval, jinak bychom se museli zbláznit.
ad 1)život je jako zkouška. Test dostaneš dnes, ale jak jsi uspěl budeš zjišťovat po zbytek svého života.
ad 2)Tady bych asi hodně nesouhlasil. Když budu brát vážně úplně všechno, život si neužiju, neboť budu neustále řešit problémy a k ničemu jinému se nedostanu. Občas je potřeba hodit peripetie za hlavu, nebo si z nich udělat srandu.
Víš, kdybych měl brečet, když jsem měl těch nádorů několik, buď bych umřel v zoufalství, jak jsem na tom špatně, nebo bych půl roku svého života strávil naříkáním. Jenže tělo funguje v tomhle případě zajímavě (alespoň v některých případech). Mozek prostě začal vypínat veškeré citové vazby, pak emoce a nakonec myšlenky. Říkám o tom, že to je jako klidná hladina rybníka. Nic Tě nezarmoutí, ale také nepotěší, nebavíš se, ale ani nenudíš a nemáš potřebu přemýšlet. V té době jsem vydržel sedět a dívat se celý den do zdi a vůbec mi to nepřišlo. Čas ubíhal stále stejně,ani "nezrychloval", ani se "neloudal". A já byl poprvé v životě v naprostém klidu. Pak to přešlo a zatím se to nevrátilo. Občas mi to ale chybí.
ad Nedávno jsem se tě ptal, zda máš ráda jistotu a nebo spíš kus nejistoty.
V "dopise příteli" jsi napsala: "Víš, mám ráda dna. Miluju je, protože jsou tak jasná, tvrdá a jistotná".
Budu rád, až jednou odpovíš jinak. Život je krásný. Proč si vybírat z něj to horší? Každý má nárok na kus toho svýho hřejivýho slunce.
Mám rád také dna. Ne, proto, čím jsou, ale tím, co mi dávají. James O'Barr ve Vráně napsal: "Svou duši nepoznáme, dokud ji nic nebolí". A proto mám rád dna; řeknou Ti kdo doopravdy jseš. Bez přetvářky, bez lichotek a bez nesmyslného přimhuřování očí. To může být občas víc, než život plný slunce.
ad Ps. c) záleží jak si pojem svět nadefinuješ. Spoustu věcí nejsme schopni vnímat. A může. Buď věříš snům, nebo si nadefinuj jinak význam slov a ono to půjde.
Trochu připomínek k Tvým bodům
ad 0)Zkus to pojmout trochu jinak. Vnímáš věci, ale zkus říci, jestli je vnímáš objektivně. Když se podíváš na rostlinu, vidíš probíhající fotosyntézu? Když si v noci lehneš na zem a kocháš se hvězdami, vidíš místo jejich záře jen tok proudu fotonů (nemluvě o jiných druzích záření)? Domnívám se, že takhle by se dalo chápat, že svět je jen iluze. Náš mozek je "zabedněný" a uzpůsobený, aby velkou část informací rovnou vyřazoval, jinak bychom se museli zbláznit.
ad 1)život je jako zkouška. Test dostaneš dnes, ale jak jsi uspěl budeš zjišťovat po zbytek svého života.
ad 2)Tady bych asi hodně nesouhlasil. Když budu brát vážně úplně všechno, život si neužiju, neboť budu neustále řešit problémy a k ničemu jinému se nedostanu. Občas je potřeba hodit peripetie za hlavu, nebo si z nich udělat srandu.
Víš, kdybych měl brečet, když jsem měl těch nádorů několik, buď bych umřel v zoufalství, jak jsem na tom špatně, nebo bych půl roku svého života strávil naříkáním. Jenže tělo funguje v tomhle případě zajímavě (alespoň v některých případech). Mozek prostě začal vypínat veškeré citové vazby, pak emoce a nakonec myšlenky. Říkám o tom, že to je jako klidná hladina rybníka. Nic Tě nezarmoutí, ale také nepotěší, nebavíš se, ale ani nenudíš a nemáš potřebu přemýšlet. V té době jsem vydržel sedět a dívat se celý den do zdi a vůbec mi to nepřišlo. Čas ubíhal stále stejně,ani "nezrychloval", ani se "neloudal". A já byl poprvé v životě v naprostém klidu. Pak to přešlo a zatím se to nevrátilo. Občas mi to ale chybí.
ad Nedávno jsem se tě ptal, zda máš ráda jistotu a nebo spíš kus nejistoty.
V "dopise příteli" jsi napsala: "Víš, mám ráda dna. Miluju je, protože jsou tak jasná, tvrdá a jistotná".
Budu rád, až jednou odpovíš jinak. Život je krásný. Proč si vybírat z něj to horší? Každý má nárok na kus toho svýho hřejivýho slunce.
Mám rád také dna. Ne, proto, čím jsou, ale tím, co mi dávají. James O'Barr ve Vráně napsal: "Svou duši nepoznáme, dokud ji nic nebolí". A proto mám rád dna; řeknou Ti kdo doopravdy jseš. Bez přetvářky, bez lichotek a bez nesmyslného přimhuřování očí. To může být občas víc, než život plný slunce.
ad Ps. c) záleží jak si pojem svět nadefinuješ. Spoustu věcí nejsme schopni vnímat. A může. Buď věříš snům, nebo si nadefinuj jinak význam slov a ono to půjde.
Takže,odpovídám:
Ad moje myšlenka z Temné noci duše "Chci říct, že prostě svět je iluze. Je to odraz astrálního světa, s jakousi matricí, kterou proniká zároveň světlo i stín v různých poměrech v iluzi času..." (raději tři tečky, než dvě)" - stále souhlasím, moje dosavadní zkušenosti a vědění mi stále ukazují tuhle verzi.
Platonovo podobenství o jeskyni je velmi výstižné. Četla jsem.
Moje "temná noc duše" je psaná člověku, který prochází temnou noc duše. Temná noc duše je duchovní proces, kdy člověk, který tím prochází, tomu porozumí. Běžný člověk si bude myslet, že to je blbost, stejně jako si to můžeš myslet Ty, protože pro běžného člověka svět není iluze, složenky se musí platit a každý den uteče jako voda.
Jenomže já tu mluvím o světě, který není vidět. Většinou ho lidé nevnímají. Vždyť zkus jenom vnímat cizí vlnové délky, které vytvářejí teplo kolem člověka - říká se tomu aura. Kolik lidí, kteří vidí auru kolem lidí, zvířat, květin a předmětů znáš? A aura je barevná, různobarevná. Když ji vidíš, počítáš s ní, i když není pro ostatní vidět. Ale ty z ní bereš informace stejně, jako bere býk informace z červeného hadru.
A takových zvláštnůstek člověka je víc. Na internetu a v knihách o nich najdeš spousty informací. Možná o některých z nich napíšu, protože je žiju. Budu jeden z mnoha zdrojů poznání, stejně jako se můžeš dostat k matematickým problémům a praktické fyzice a informacím z religionistiky a denním zprávám z BBC. I ty mohou vidět desetileté děti. Každý si z toho vezme to, co potřebuje, stejně jako já si beru z těch ostatních, co potřebuji. Každý si skládáme náš vlastní svět vlastním poznáním.
Pokud chci vytvářet axiomy, nechytnu se ani v matematice. Jako člověk, který píše, mohu vnímat své metafory jako proces přiblížení se nějakému procesu, který chci popsat. O zvláštních efektech člověka jsem v temné noci duše opravdu nepsala a i teď, po dalším půl roce života, si myslím, že tehdejší dno bylo velmi dnovité. Velmi. Můj život byl velmi iluzorní v duchovním stavu slova. Inko, to se nedá vysvětlit. To se dá jenom prožít.
Ohledně práce s dětmi a přenášení svých názorů na děti a okolí: nejsem skupinová vedoucí na táborech, děti nevedu, jsem samotář a vždycky jsem byla. Nikomu do toho jeho jeho nekafrám a sama si do svého taky kafrat nenechám. Takových lidí je dost. Okolí je plné lidí, kteří mají svůj svět. Kojot mi hluboce rozumí a i v mé základní rodině a okolí, které ví, jsem uznávána. Lidé, které jsem ovlivnila, se ke mně vrací i po letech. To stačí.
P.S. Ať píše Markytka odkudkoli, píše sem. A může sem psát, co uzná za vhodné. A já jí odpovím také to, co uznám za vhodné.
Ad. manipulace: No, rozhodně nesouhlasím. Subjektivním vyjádřením názoru nemanipuluješ. Manipuluješ až tím, když chceš někoho někam dotlačit.
Příklad X:
Každý jednotlivý člověk představuje kamínek v mozaice lidstva jako celku. Každá jednotka je pro celek stejně významná, bez ohledu na to, jak více nebo méně vyvinutý je člověk, který tuto jednotku představuje.
(Ana Pogačnik, 15.9.1992, poselství od anděla Michaela, cit. dle Pogačnik Marko, Systémy Země a síla Kristova, Dobra: Praha 2001)
Příklad Y:
Lidé velice rádi sklouznou do původních schémat, neudrží dlouho vyšší vibrace nebo je dokonce uznají za nepohodlné pro běžný život v temnu. Duchovní pokrok obyvatel této planety je velmi zpomalen oproti původnímu předpokladu.
(komentář Markytky: http://lucienne.bloguje.cz/451573-pro-vsechny-kdo-prozivaji-temnou-noc-duse.php#cmt_16)
A tak bych mohla pokračovat dál.
Ad. Slon: Jasně, že může :))))))))
Ad moje myšlenka z Temné noci duše "Chci říct, že prostě svět je iluze. Je to odraz astrálního světa, s jakousi matricí, kterou proniká zároveň světlo i stín v různých poměrech v iluzi času..." (raději tři tečky, než dvě)" - stále souhlasím, moje dosavadní zkušenosti a vědění mi stále ukazují tuhle verzi.
Platonovo podobenství o jeskyni je velmi výstižné. Četla jsem.
Moje "temná noc duše" je psaná člověku, který prochází temnou noc duše. Temná noc duše je duchovní proces, kdy člověk, který tím prochází, tomu porozumí. Běžný člověk si bude myslet, že to je blbost, stejně jako si to můžeš myslet Ty, protože pro běžného člověka svět není iluze, složenky se musí platit a každý den uteče jako voda.
Jenomže já tu mluvím o světě, který není vidět. Většinou ho lidé nevnímají. Vždyť zkus jenom vnímat cizí vlnové délky, které vytvářejí teplo kolem člověka - říká se tomu aura. Kolik lidí, kteří vidí auru kolem lidí, zvířat, květin a předmětů znáš? A aura je barevná, různobarevná. Když ji vidíš, počítáš s ní, i když není pro ostatní vidět. Ale ty z ní bereš informace stejně, jako bere býk informace z červeného hadru.
A takových zvláštnůstek člověka je víc. Na internetu a v knihách o nich najdeš spousty informací. Možná o některých z nich napíšu, protože je žiju. Budu jeden z mnoha zdrojů poznání, stejně jako se můžeš dostat k matematickým problémům a praktické fyzice a informacím z religionistiky a denním zprávám z BBC. I ty mohou vidět desetileté děti. Každý si z toho vezme to, co potřebuje, stejně jako já si beru z těch ostatních, co potřebuji. Každý si skládáme náš vlastní svět vlastním poznáním.
Pokud chci vytvářet axiomy, nechytnu se ani v matematice. Jako člověk, který píše, mohu vnímat své metafory jako proces přiblížení se nějakému procesu, který chci popsat. O zvláštních efektech člověka jsem v temné noci duše opravdu nepsala a i teď, po dalším půl roce života, si myslím, že tehdejší dno bylo velmi dnovité. Velmi. Můj život byl velmi iluzorní v duchovním stavu slova. Inko, to se nedá vysvětlit. To se dá jenom prožít.
Ohledně práce s dětmi a přenášení svých názorů na děti a okolí: nejsem skupinová vedoucí na táborech, děti nevedu, jsem samotář a vždycky jsem byla. Nikomu do toho jeho jeho nekafrám a sama si do svého taky kafrat nenechám. Takových lidí je dost. Okolí je plné lidí, kteří mají svůj svět. Kojot mi hluboce rozumí a i v mé základní rodině a okolí, které ví, jsem uznávána. Lidé, které jsem ovlivnila, se ke mně vrací i po letech. To stačí.
P.S. Ať píše Markytka odkudkoli, píše sem. A může sem psát, co uzná za vhodné. A já jí odpovím také to, co uznám za vhodné.
Ad. manipulace: No, rozhodně nesouhlasím. Subjektivním vyjádřením názoru nemanipuluješ. Manipuluješ až tím, když chceš někoho někam dotlačit.
Příklad X:
Každý jednotlivý člověk představuje kamínek v mozaice lidstva jako celku. Každá jednotka je pro celek stejně významná, bez ohledu na to, jak více nebo méně vyvinutý je člověk, který tuto jednotku představuje.
(Ana Pogačnik, 15.9.1992, poselství od anděla Michaela, cit. dle Pogačnik Marko, Systémy Země a síla Kristova, Dobra: Praha 2001)
Příklad Y:
Lidé velice rádi sklouznou do původních schémat, neudrží dlouho vyšší vibrace nebo je dokonce uznají za nepohodlné pro běžný život v temnu. Duchovní pokrok obyvatel této planety je velmi zpomalen oproti původnímu předpokladu.
(komentář Markytky: http://lucienne.bloguje.cz/451573-pro-vsechny-kdo-prozivaji-temnou-noc-duse.php#cmt_16)
A tak bych mohla pokračovat dál.
Ad. Slon: Jasně, že může :))))))))
2Lucienne: Cekem zajímavě napsaný článek, i když bych si dovolil jedno takové malé rýpnutí. "Neviditelný svět si k Vám dovolí jen to, co Vy dovolíte jemu." Touhle větou říkáš, že astrální svět je uvnitř Tebe. Resp. že JE Tvým snem, Tvou iluzí. Pak ale nechápu, proč věřit v anděly, spasení, Boha, či cokoli jiného, neboť si je/to/ho můžu stvořit k obrazu svému a dosáhnout vnitřního klidu nikoli tím, že k němu dospěji, ale protože si to tak začnu přestavovat. A to se mi nezdá být tou správnou cestou.
Oupi: nemám rád dna, ale chápu že bez slz a bolesti nám není dovoleno poznat pocit pravého štěstí. ad moje 2) v tomhle se fakt neshodneme: vím, o čem mluvím, zažil jsem to - v té době jsem si dokonce i vlastní svatbu "vychutnával" tak, jakoby se celý ten obřad týkal ne mne a mojí ženy, ale někoho úplně jiného, a mohl bych dávat další příklady. K těm nemocem: nemyslel jsem to tak,že by měl člověk trpět někde v koutku a oddávat se smutku a bolesti, ale tak, že není možné určité situace zlehčovat a třeba se vykašlat na lékařskou péči, která by jako jediná - na rozdíl od mnoha "zázračných metod" různých šarlatánů - skutečně pomohla. Jinak si myslím že není nic, s čím bych s tebou nemohl souhlasit, vidím to hodně podobně, až na ta slova - slova mají svůj význam, a ne že ne. Kdyby neměly, jakou zbraň bysme používaly k argumentaci a vzájemnému porozumění??
2inka: Ve dvojce se asi opravdu neshodneme. Každý vycházíme ze svých zkušeností a každý na to máme jiný názor. Ale to je vlastně dobře, jinak bychom neměli o čem diskutovat.
K nemocem: ne vždy dokáže věda pomoci a obzvláště v tomhle oboru. Ale jinak tedy souhlas.
Slova mají takový význam, jaký jim dáme my. Sama o sobě jsou jen shlukem symbolů.
K nemocem: ne vždy dokáže věda pomoci a obzvláště v tomhle oboru. Ale jinak tedy souhlas.
Slova mají takový význam, jaký jim dáme my. Sama o sobě jsou jen shlukem symbolů.
no, Lucy, já přeci nezpochybňuji existenci toho stavu, který ty nazýváš "Temnou nocí duše", naopak, přeci jsem psal o tom, že něco podobného jsem kdysi zažil, a mám pocit, že některé věci jsem dělal nevědomky úplně stejně (100% duchovno, návštěvy kostelů, četba filosofií, vyhýbání se lidem, společnosti), a chápu je, i když jsem obyčejný člověk. Ty říkáš: "jenomže já tu mluvím o světě, který není vidět. Většinou ho lidé nevnímají. Vždyť zkus jenom vnímat cizí vlnové délky, které vytvářejí teplo kolem člověka - říká se tomu aura." A já říkám" jenomže to není nijak jiný svět (tím že není našim očím viditelný) je to náš svět, součást našeho světa, i když mnohým nebo všem neviditelná, a v tom se lišíme! Nevěřím na existenci dalších světů mimo naše světy. Možná existují jiné civilizace na jiných planetách, ale pořád je to nás svět, ale to je už o něčem jiném...
Ale je to jen můj názor a stejně jako ty se ho nesnažím vnucovat druhým, kteří mají třeba názor opačný. Rád se účastním debat, kde mají lidé různé pohledy na jednu a tu samou věc, shodné pohledy mne nudí. Mám rád argumenty, ne to, kdo kým je, kolik má titulů a jaký má ohlas ve svém okolí. Strašlivě odbočím: při návštěvě Bushe v Praze komentátor BBC označil Klause jako Klaus Topolánek. Víš, co to muselo být pro toho našeho největšího ekonoma a ekologa, který kdysi ve své SMS označil Topolánka "falešným a dutým Tupolánkem?". Tím jsem jen chtěl demonstrovat, že někdy vlastní silně ješitné ego nedovolí se podívat na věci a lidi kolem sebe zdravým selským rozumem. Děkuji za odpověď na otázku ohledně barevného slona. Nečekal jsem jinou a kdyby přeci jen byla, strašlivě bys mne zklamala :o) Snad mi Kojot odpustí jednu "přátelskou". Nemohu jinak. Den je hezčí než byl ráno. :o)
Ale je to jen můj názor a stejně jako ty se ho nesnažím vnucovat druhým, kteří mají třeba názor opačný. Rád se účastním debat, kde mají lidé různé pohledy na jednu a tu samou věc, shodné pohledy mne nudí. Mám rád argumenty, ne to, kdo kým je, kolik má titulů a jaký má ohlas ve svém okolí. Strašlivě odbočím: při návštěvě Bushe v Praze komentátor BBC označil Klause jako Klaus Topolánek. Víš, co to muselo být pro toho našeho největšího ekonoma a ekologa, který kdysi ve své SMS označil Topolánka "falešným a dutým Tupolánkem?". Tím jsem jen chtěl demonstrovat, že někdy vlastní silně ješitné ego nedovolí se podívat na věci a lidi kolem sebe zdravým selským rozumem. Děkuji za odpověď na otázku ohledně barevného slona. Nečekal jsem jinou a kdyby přeci jen byla, strašlivě bys mne zklamala :o) Snad mi Kojot odpustí jednu "přátelskou". Nemohu jinak. Den je hezčí než byl ráno. :o)
Oupi: a proč by měla mít slova jiný význam, než mají? Že "máma" znamená "máma" a "táta" zase jen a jen "táta" to je snad dobře, ne? Že slova jsou jen shlukem symbolů? Možná. Ale zrovna tak bych potom o člověku mohl říci, že je to jen nějaký "shluk molekul a atomů". Hezký den.
2inka: Protože slova jsou jen nástrojem a záleží na nás, co v ně vložíme. To, že máma je mámou je jen dílem člověka. Netvrdím, že to není dobře, ale pokud budu přesvědčen, že máma je táta, mám stejnou pravdu jako Ty.
A člověk je opravdu jen shluk molekul a atomů (teda spíš atomů - molekula je nadřazený pojem). Ale to přeci nic nemění na tom, jak je úžasný. Naopak, právě to, z čeho je ho činí ještě úžasnějším.
A člověk je opravdu jen shluk molekul a atomů (teda spíš atomů - molekula je nadřazený pojem). Ale to přeci nic nemění na tom, jak je úžasný. Naopak, právě to, z čeho je ho činí ještě úžasnějším.
2Inka:
Ad světy - úžasný názor! Moc pěkný, všechno jedna struktura. Vidím to stejně, ale v Tvých slovech to tak hezky vyniklo, až to ve mně hezky zarezonovalo.
Ale abych Tě nenudila ;)
Ad.1 - V temné noci duše jsou duchovní procesy, kterými procházíš, zkarikované, aby Ti nastavily opravdu velké zrcadlo, které nepřehlédneš. Důležité je tady vrátit se k době, ve které byl článek tvořen - byla jsem se "široce otevřenýma očima" prováděna svými dny a nocemi jako bych byla "slepá" a musela jsem vnímat a chovat se vůči vnímání jinak, než v obvykle. Moje psychika byla v extremním režimu a to mnoho měsíců za sebou. Teď mám větší volno, ale pořád dost makám.
Život je jen jeden, ale skládá se z mnoha po sobě jdoucích životů, při kterých nabíráš zkušenosti.
2)bagatelizovat životní peripetie: Dávala jsem svůj náhled jak se dívat do zkarikovaného zrcadla, které Ti ukazuje Tebe v procesu temné noci duše. Humor prostě funguje. Chápu, že je obtížně zprostředkovatelný proces, kterým jsem procházela a stále procházím. Kdo se nedokáže svým peripetiím zasmát, má to o hodně těžší. Ale pochopitelně, smát se nemusí, může se na ně mračit :)
Inko, reaguješ na temnou noc duše. Temná noc duše je něco jiného, než světonázor nebo každodenní všednodennost. Temná noc duše dle sv. Jana od Kříže je: "nakolik se božské světlo prostě a v ryzosti do duše vlomí, natolik ji spíše zastírá temnotou, činí ji prázdnou a uvádí v nic všechna její částečná uchvácení a zaujetí věcmi shůry i zdola; a také čím menší prostotou a ryzostí se vlamuje, tím méně duši opanuje a je jí menší temnotou. Je to něco, co vysloveno se zdá být neuvěřitelné, vždyť nadpřirozené a božské světlo zastírá duši temnotou tím víc, čím víc má jasnosti a ryzosti; a čím méně, tím méně ji zatemňuje." (sv. Jan od Kříže, str. 123).
Ad zhoubný náZor - tomu se klidně zasměju a nechám to duchovní cestě. Ad zhoubný náDor - on tam kvůli něčemu vznikl a má nějaký důvod. Rozhodně když se skloubí cesta lékařská a cesta duchovní, můžeš jedině vyhrát (je-li to Tvá pravá vůle)
Ad.3 a dno - už jsem odpověděla
Ad.4 a čtyřiadvacetihodinová práce - to je temná noc duše. Nepochopíš to, dokud to neprojdeš. Tam nelze uniknout. To není jako si otevřít knížku a moci jí kdykoli zavřít. Odkážu na zvláštní efekty člověka...
Ad láska k Bohu: Tak tam Tě rozhodně dostat nechci. Debaty o Bohu nejsou to, co bych tu chtěla vést. Každého jeho věc, jak to má v sobě nastavené a jak to vidí. Koneckonců jeden svět - mnoho manifestací Boha a přesto jeden člověk.
Ad. dna: mám stále ráda dna. Jsou tvrdá, jistotná a jasná. To nevylučuje, že mohu mít ráda i cestu.
Ad světy - úžasný názor! Moc pěkný, všechno jedna struktura. Vidím to stejně, ale v Tvých slovech to tak hezky vyniklo, až to ve mně hezky zarezonovalo.
Ale abych Tě nenudila ;)
Ad.1 - V temné noci duše jsou duchovní procesy, kterými procházíš, zkarikované, aby Ti nastavily opravdu velké zrcadlo, které nepřehlédneš. Důležité je tady vrátit se k době, ve které byl článek tvořen - byla jsem se "široce otevřenýma očima" prováděna svými dny a nocemi jako bych byla "slepá" a musela jsem vnímat a chovat se vůči vnímání jinak, než v obvykle. Moje psychika byla v extremním režimu a to mnoho měsíců za sebou. Teď mám větší volno, ale pořád dost makám.
Život je jen jeden, ale skládá se z mnoha po sobě jdoucích životů, při kterých nabíráš zkušenosti.
2)bagatelizovat životní peripetie: Dávala jsem svůj náhled jak se dívat do zkarikovaného zrcadla, které Ti ukazuje Tebe v procesu temné noci duše. Humor prostě funguje. Chápu, že je obtížně zprostředkovatelný proces, kterým jsem procházela a stále procházím. Kdo se nedokáže svým peripetiím zasmát, má to o hodně těžší. Ale pochopitelně, smát se nemusí, může se na ně mračit :)
Inko, reaguješ na temnou noc duše. Temná noc duše je něco jiného, než světonázor nebo každodenní všednodennost. Temná noc duše dle sv. Jana od Kříže je: "nakolik se božské světlo prostě a v ryzosti do duše vlomí, natolik ji spíše zastírá temnotou, činí ji prázdnou a uvádí v nic všechna její částečná uchvácení a zaujetí věcmi shůry i zdola; a také čím menší prostotou a ryzostí se vlamuje, tím méně duši opanuje a je jí menší temnotou. Je to něco, co vysloveno se zdá být neuvěřitelné, vždyť nadpřirozené a božské světlo zastírá duši temnotou tím víc, čím víc má jasnosti a ryzosti; a čím méně, tím méně ji zatemňuje." (sv. Jan od Kříže, str. 123).
Ad zhoubný náZor - tomu se klidně zasměju a nechám to duchovní cestě. Ad zhoubný náDor - on tam kvůli něčemu vznikl a má nějaký důvod. Rozhodně když se skloubí cesta lékařská a cesta duchovní, můžeš jedině vyhrát (je-li to Tvá pravá vůle)
Ad.3 a dno - už jsem odpověděla
Ad.4 a čtyřiadvacetihodinová práce - to je temná noc duše. Nepochopíš to, dokud to neprojdeš. Tam nelze uniknout. To není jako si otevřít knížku a moci jí kdykoli zavřít. Odkážu na zvláštní efekty člověka...
Ad láska k Bohu: Tak tam Tě rozhodně dostat nechci. Debaty o Bohu nejsou to, co bych tu chtěla vést. Každého jeho věc, jak to má v sobě nastavené a jak to vidí. Koneckonců jeden svět - mnoho manifestací Boha a přesto jeden člověk.
Ad. dna: mám stále ráda dna. Jsou tvrdá, jistotná a jasná. To nevylučuje, že mohu mít ráda i cestu.
2Oupi:
Je a není to tak, jak to říkám. Jsou věci, které nelze změnit. Když ale člověk vyvolá komunikaci s vyšší silou, když se rozhodne, že ta určitá vyšší síla k němu nebude taková, ale bude mít hranice, tak to není fantazie, ale jasné vymezení hranic a o tom mluvím.
Když se budu chovat tak, jako by zítra měl svět skončit na základě třeba nějaké víry, kterou mi kdosi zprostředkuje, dávám té víře moc se mnou zacházet tak, abych věřila, že je zítra konec světa a já se chovala bídně a špatně a musím se vykoupit, jak už to u takových věr bývá nakresleno. Když přijde nějaký odraz shora a bude mi říkat, že si mám nabarvit vlasy na černo, jinak nebudu milostivě přijmuta, tak je to hranice, kterou nepřekročím, protože mám svou blond ráda a narodila jsem se s ní a chci to tak. Proto se vymezím vůči takovému zdroji a on už si to nedovolí. Je to o zkoušce hranic při praktickém styku s jinými "neviditelnými". Tohle byly pochopitelně karikované příklady, které se mi nestaly, ale pochopitelně, stávají se podobné absurdity a jsou to jen zkoušky, kam až si necháš ty druhé zajít a o tom jsem mluvila.
Hezky to vypíchla z Anthony de Mella Christine, na její verzi něco pravdy bude: http://christine.bloguje.cz/527293-andele.php
Je a není to tak, jak to říkám. Jsou věci, které nelze změnit. Když ale člověk vyvolá komunikaci s vyšší silou, když se rozhodne, že ta určitá vyšší síla k němu nebude taková, ale bude mít hranice, tak to není fantazie, ale jasné vymezení hranic a o tom mluvím.
Když se budu chovat tak, jako by zítra měl svět skončit na základě třeba nějaké víry, kterou mi kdosi zprostředkuje, dávám té víře moc se mnou zacházet tak, abych věřila, že je zítra konec světa a já se chovala bídně a špatně a musím se vykoupit, jak už to u takových věr bývá nakresleno. Když přijde nějaký odraz shora a bude mi říkat, že si mám nabarvit vlasy na černo, jinak nebudu milostivě přijmuta, tak je to hranice, kterou nepřekročím, protože mám svou blond ráda a narodila jsem se s ní a chci to tak. Proto se vymezím vůči takovému zdroji a on už si to nedovolí. Je to o zkoušce hranic při praktickém styku s jinými "neviditelnými". Tohle byly pochopitelně karikované příklady, které se mi nestaly, ale pochopitelně, stávají se podobné absurdity a jsou to jen zkoušky, kam až si necháš ty druhé zajít a o tom jsem mluvila.
Hezky to vypíchla z Anthony de Mella Christine, na její verzi něco pravdy bude: http://christine.bloguje.cz/527293-andele.php
2Inka: Ad děti: ale I kdybych NAKRÁSNĚ s dětmi dělala, nemůžeš slučovat můj duchovní život a cpaní něčeho z něho "dětem" nebo komukoli. Zaprvé na informace musí člověk dozrát a za druhé, bylo by to házení perel sviním, o čemž to není. To je to samé, jako si představovat, že tady v esoterické rubrice budu mluvit naprosto o všem, co žiju. Nebudu. Budu mluvit sem tam o něčem, o čem uznám za vhodné se tady zmínit. "Vědět, chtít, odvážit se a mlčet".
2Oupi: Abychom si rozuměli - nemluvím o božství jako takovém, mluvím o nižším astrálu. S božstvím se těžko můžeš domlouvat v takové komunikaci a navíc, taková komunikace s ním ani nepřichází v úvahu. Já mluvím o různých bytostech, které se dokáží schovat za masku někoho jiného. Více viz. článek Christine, na který odkazuji.
2Oupi: Abychom si rozuměli - nemluvím o božství jako takovém, mluvím o nižším astrálu. S božstvím se těžko můžeš domlouvat v takové komunikaci a navíc, taková komunikace s ním ani nepřichází v úvahu. Já mluvím o různých bytostech, které se dokáží schovat za masku někoho jiného. Více viz. článek Christine, na který odkazuji.
díky Lucy ta tvou otevřenou odpověď a hlavně za tvůj čas; ne každý má ale dar takového písemného projevu jako ty, možná by to chtělo osobní setkání, a spousta věcí byy vyzněla jinak. Jenže..., já jsem z jiného "těsta" a proto mám rád "normální Lucy", která mluví o svých bolestech a potížích při shánění toho správného léku,než o světlech a tmách,protože si prostě myslím, že v tvých letech se dá žít i jinak, nezlob se :o)
2 Inka: Když ono je to tak, že obvykle si cesta vybere Tebe a ne Ty cestu. Přijde, stane se Tvou součástí a Ty nemáš jinou možnost, než jít. Můžeš se bránit, vzpírat a snažit se vyhnout svému údělu, ale tím nic nevyřešíš, jen se uvrhneš do ještě horších průšvihů. Alespoň u mne to tak bylo a nejsem sám. Pak jsou ti, kteří mají duchovní cestu jako módu, jako kus oblečení, který se jim líbí a který odloží či vymění za jiný. Souhlasím, že by rozhodně udělali lépe, kdyby se raději věnovali něčemu jinému.
viz např.:
http://kojot.bloguje.cz/485661-o-svodech-dabelskych-i-nebeskych.php
PS: Ujišťuji Tě, že se s Lucienne ve svých letech věnujeme i jiným věcem, než esoterice ;-)
viz např.:
http://kojot.bloguje.cz/485661-o-svodech-dabelskych-i-nebeskych.php
PS: Ujišťuji Tě, že se s Lucienne ve svých letech věnujeme i jiným věcem, než esoterice ;-)
2Inka:
Víš, mám mnoho stránek a mnoho tajemství. S některými jsem se prostě narodila a musím si je "odžít" jak nejlépe umím.
Esoterická část mne je velmi silná část, v letech, která předcházela temné noci duše a následně v procesu temné noci duše jsem prakticky nežila jinak, než duchovně. Nebylo to o knihách, v podstatě jsem nečetla. Nebylo to o módě, o filosofii, o pseudohraní si na "někoho". Nemohla jsem si vybrat, zdali tou cestou půjdu nebo půjdu jinou, narodila jsem se tak a jisté dary se rozvinuly až neuvěřitelně a chodily mi takové situace, kde jsem svých schopností využívala na sto procent.
A tak jsem svou cestou šla ráda a z plných plic si ji užívala. Ale "občanský život" v podstatě nebyl. Každá cesta má svou daň. Já své daně nelituju, naopak, přijímám ji s díky.
Běžná Lucienne se stavěla normální tváří na tomhle webu, ale žila tři životy, jak řekla v článku "Temná noc duše". Proto byly blogy oddělené, aby nešokovala a lidem nekazila iluze o Lucienne.
Ale třeba mě budeš mít rád i s mými tajnůstkami a nezvyklostmi:)
2Kojot:
Jasně, věnujeme se třeba magii a tarotu, co? :)))
Víš, mám mnoho stránek a mnoho tajemství. S některými jsem se prostě narodila a musím si je "odžít" jak nejlépe umím.
Esoterická část mne je velmi silná část, v letech, která předcházela temné noci duše a následně v procesu temné noci duše jsem prakticky nežila jinak, než duchovně. Nebylo to o knihách, v podstatě jsem nečetla. Nebylo to o módě, o filosofii, o pseudohraní si na "někoho". Nemohla jsem si vybrat, zdali tou cestou půjdu nebo půjdu jinou, narodila jsem se tak a jisté dary se rozvinuly až neuvěřitelně a chodily mi takové situace, kde jsem svých schopností využívala na sto procent.
A tak jsem svou cestou šla ráda a z plných plic si ji užívala. Ale "občanský život" v podstatě nebyl. Každá cesta má svou daň. Já své daně nelituju, naopak, přijímám ji s díky.
Běžná Lucienne se stavěla normální tváří na tomhle webu, ale žila tři životy, jak řekla v článku "Temná noc duše". Proto byly blogy oddělené, aby nešokovala a lidem nekazila iluze o Lucienne.
Ale třeba mě budeš mít rád i s mými tajnůstkami a nezvyklostmi:)
2Kojot:
Jasně, věnujeme se třeba magii a tarotu, co? :)))
Mne si také moje cesta tak nějak našla a teď když už člověk nějak vykročil není možné se vrátit. Nejen, že to není možné, ale už se ani nechci vrátit do dob s klapkami na očích, i když mi můj současný život přináší to, že už nejsem schopen být stejný jako většina lidí, až většinu lidských věcí také dělám. Nicméně každá taková cesta, vede-li ke světlu trochu i oslepuje a přináší zvláštní překážky.
To jak vidíme cestu, její projevy a to, co díky cestě vnímáme je různorodé a i lidé na podobné cestě to popíšou úplně jinak. Natož pak ti, co jdou po cestách více odlišných. Proto myslím, že ta diskuze nějak nemá pointu.
A ještě k těm temným nocím. Z toho, jak vás čtu si myslím, že temnou nocí ducha z vás nikdo zatím neprošel. I já procházím jen různými stádii temné noci smyslů. Ta opravdová noc ducha je jen jedna v životě a nelze ji myslím s ničím jiným zaměnit.
To jak vidíme cestu, její projevy a to, co díky cestě vnímáme je různorodé a i lidé na podobné cestě to popíšou úplně jinak. Natož pak ti, co jdou po cestách více odlišných. Proto myslím, že ta diskuze nějak nemá pointu.
A ještě k těm temným nocím. Z toho, jak vás čtu si myslím, že temnou nocí ducha z vás nikdo zatím neprošel. I já procházím jen různými stádii temné noci smyslů. Ta opravdová noc ducha je jen jedna v životě a nelze ji myslím s ničím jiným zaměnit.
2Vindy:
Vítej v naší nicneřešící diskusi :) Diskuse pochopitelně nemá mít žádnou pointu. Spíš má tak nějak tříbit smysl pro sloh... :)))))
Ale teď vážně: cílem tu není mít "pravdu", spíš nahlédnout na názory druhého. Třeba inka i Oupi mne velmi obohatili a teď i Ty. Doufám, že jsem obohatila na oplátku i já je.
Nelze v té cestě jít nazpátek, to je pravda. A vlastně ani nechceš, to je taky pravda.
A ohledně toho, kdo prochází či neprochází temnou nocí? To víš... :) Jakou máme cestu a zdali ji procházíme se ctí, to ví jen ten, kdo nás v ní provází...........
Vítej v naší nicneřešící diskusi :) Diskuse pochopitelně nemá mít žádnou pointu. Spíš má tak nějak tříbit smysl pro sloh... :)))))
Ale teď vážně: cílem tu není mít "pravdu", spíš nahlédnout na názory druhého. Třeba inka i Oupi mne velmi obohatili a teď i Ty. Doufám, že jsem obohatila na oplátku i já je.
Nelze v té cestě jít nazpátek, to je pravda. A vlastně ani nechceš, to je taky pravda.
A ohledně toho, kdo prochází či neprochází temnou nocí? To víš... :) Jakou máme cestu a zdali ji procházíme se ctí, to ví jen ten, kdo nás v ní provází...........
2 Vindy: Souhlasím. Temná noc ducha je opravdu "nejvyšší level", který se týká a bude týkat jen nemnoha z nás (těch šťastnějších či těch méně šťastných? Bůh suď...). Lucienne mluví o temné noci duše a já si k tomu nějak automaticky dával rovnítko k noci smyslů. Tedy noc věcí duševních a tak.
21
Henry Psanec
08.06.2007, 00:34:07x
"Let us therefore brace ourselves to our duties, and so bear ourselves that if the British Empire and its Commonwealth last for a thousand years, men will still say, 'This was their finest hour.'"
(W. S. Churchill)
(W. S. Churchill)
2Henry Psanec:
Amen. Ano, to je přesně ono. Ať Tě potká cokoli, utkej se s tím rovně a se ctí. A to by mělo platit na každodenní a vlastně celý život...
2Kojot:
Nějak jsem ten pojem začala používat a už mi to zůstalo, viď... Stejně si myslím, že nejdůležitější je to, co prožíváme než to, jak tomu říkáme. Ale ať už tomu říkáme jakkoli, měli bychom to prožívat s hlubokou úctou a pokorou, protože ten proces si zaslouží takový náhled.
Amen. Ano, to je přesně ono. Ať Tě potká cokoli, utkej se s tím rovně a se ctí. A to by mělo platit na každodenní a vlastně celý život...
2Kojot:
Nějak jsem ten pojem začala používat a už mi to zůstalo, viď... Stejně si myslím, že nejdůležitější je to, co prožíváme než to, jak tomu říkáme. Ale ať už tomu říkáme jakkoli, měli bychom to prožívat s hlubokou úctou a pokorou, protože ten proces si zaslouží takový náhled.
2Kojot. Říkáš:"Když ono je to tak, že obvykle si cesta vybere Tebe a ne Ty cestu.". Možná to tak je, nevím, ale kdybych to měl třeba u sebe napasovat na konkrétní věc, na vzdělání, tak na základce jsem třeba věděl, že chci jít na strojní průmyslovku. Po jsem chtěl dál, ale ne na školu netechnickýho směru, a tak jsem si vybral strojařinu.
Myslíš si, že školy si našly mne? A nebo jsem si je vybral já? Záleží na tom, jak se na svět a události v něm díváme: buď všechno dopředu "někde napsané", dané (determonované), a pak ano, cesta si nás našla sama. A nebo svým rozhodováním si volíme cestu sami, bez ohledu na to, co máme napsáno hvězdách.
Myslíš si, že školy si našly mne? A nebo jsem si je vybral já? Záleží na tom, jak se na svět a události v něm díváme: buď všechno dopředu "někde napsané", dané (determonované), a pak ano, cesta si nás našla sama. A nebo svým rozhodováním si volíme cestu sami, bez ohledu na to, co máme napsáno hvězdách.
omluva za to množství chyb, po ránu do mne hučí kolegové víc než pak v průběhu dne :o)
Zkracuji nic neřešící diskuzi: souhlas se vším řečeným /19 až 22/ :o) Ten cintát je opravdu dokonalý. Neříká, že se musíme chovat morálně, ale měli bysme se zachovat se ctí. :o)))
V téhle souvislosti doporučuji knihu "Chemická svatba" a zde minimálně popis několika prvních dnů. Dále to už je opravdu hodně symbolické. Zde na začátku se popisuje právě něco o volbě cesty, její nastoupení a různá úskalí. Mě zaujal obzvášť den druhý u rozcestí a setkání s havranem a holubicí.
Říkat, že si "cesta vybrala mě" je vážně divné, ale tak nějak to pocitově odpovídá tomu, co asi chceme říci. Když tyhle situace, okamžiky nebo cokoliv potkáš, tak víš, že to je ono, ikdyž se ti do toho nechce, ale okolnosti se přezto nastaví tak, že do toho jdeš a vlastně rád. Stalo se mi to už v životě několikrát a nelituju. (viz ta kniha a setkání s havranem a holubicí)
Říkat, že si "cesta vybrala mě" je vážně divné, ale tak nějak to pocitově odpovídá tomu, co asi chceme říci. Když tyhle situace, okamžiky nebo cokoliv potkáš, tak víš, že to je ono, ikdyž se ti do toho nechce, ale okolnosti se přezto nastaví tak, že do toho jdeš a vlastně rád. Stalo se mi to už v životě několikrát a nelituju. (viz ta kniha a setkání s havranem a holubicí)
výrok "cesta si vybrala mne" se mi moc nelíbí, protože vede k jakési předurčené nadřazenosti jedněch nad druhými, a přitom postrádá logické zdůvodnění, proč by tomu tak mělo být. Je ze stejného soudku, jako je třeba známé "já, XY, z boží vůle král". "Vyvolení" jsou často hlasateli těch "jediných správných cest" a "světlejších zítřků", ke kterým se dostanem jedině pod jejich vedením. Možná, že lepší než "cesta si vybrala mne" by byla slova "osud neustále zasahuje do mé cesty", ale to bysme zase museli přijmout existenci něčeho takového jako je OSUD.
Lucy: "Nemohla jsem si vybrat, zdali tou cestou půjdu nebo půjdu jinou, narodila jsem se tak a jisté dary se rozvinuly až neuvěřitelně a chodily mi takové situace, kde jsem svých schopností využívala na sto procent."
Já: "Nechceš o tom prozradit maličko víc?"
Já: "Nechceš o tom prozradit maličko víc?"
2Mirun: :) Fair enough.
2inka:
Každý má svou cestu. Každý. Každého cesta je odlišná, je dělaná jen pro něj. Celým životem se Ti prolíná určitá červená nit. Tím, že se dostáváš do situací, kdy červenou nit nahmatáváš a máš pocit, že jdeš odněkud někam a už vidíš i změny na sobě a tudíž vnímáš jakýsi směr, tím pociťuješ "svou cestu". Není to nic o vyvolenosti. Někdo je dobrý řemeslník, někdo je dobrá matka, někdo dobře píše a někdo zase řeší méně viditelný svět. Každého tam nasměrovala jeho cesta. Jak v thelémě říká Kojot - Každý muž a každá žena je hvězda. Není vyjímek. Ten citát, který jsem uvedla od Any Pogačnik [4]je to samé. Každý je důležitý, ať je jakýkoli.
2Vindy:
Knihu má Kojot a jak jsem nahlídla, hned jí přečtu! Díky!
Pro zájemce o symbolickou rovinu: Andreae Johann Valentin, Chymická svatba Christiana Rosenkreuze roku 1459, Baltazar, Praha 1992.
Ad. "cesta si vybrala mě" - viz. komentář inkovi.
2Markytka:
A to si teprve představ, že to, o čem tu píšu vzhledem k channelingu, získalo včera v noci tvary a jakmile si udělám hlubší a systematičtější obrázek, tak napíšu takový článek, že třeba pochopíš, že jsou různé druhy channelingu a různé zdroje. Věř mi, že už kvůli Tobě si na tom nechám záležet. Bude to dobrý článek, protože budu pracovat s pětiletým vývojem českého channelingu. A taky věř tomu, že dokážu dobře zprostředkovat, co konkrétně mě nadzvedlo a je to to samé, co mě nadzvedlo před pěti lety a pokaždé, když jsem se s touhle větví channelingu setkala. Takže se můžeš těšit na něco fakt zevrubného.
2inka podruhé:
Ano. Máš pravdu. Ale já to chápala tak, že povinnost je něco, co vychází z Tebe samého. Pochopitelně jsem brala britské impérium jako metaforu, i když to řekl živý Churchill.
2inka:
Každý má svou cestu. Každý. Každého cesta je odlišná, je dělaná jen pro něj. Celým životem se Ti prolíná určitá červená nit. Tím, že se dostáváš do situací, kdy červenou nit nahmatáváš a máš pocit, že jdeš odněkud někam a už vidíš i změny na sobě a tudíž vnímáš jakýsi směr, tím pociťuješ "svou cestu". Není to nic o vyvolenosti. Někdo je dobrý řemeslník, někdo je dobrá matka, někdo dobře píše a někdo zase řeší méně viditelný svět. Každého tam nasměrovala jeho cesta. Jak v thelémě říká Kojot - Každý muž a každá žena je hvězda. Není vyjímek. Ten citát, který jsem uvedla od Any Pogačnik [4]je to samé. Každý je důležitý, ať je jakýkoli.
2Vindy:
Knihu má Kojot a jak jsem nahlídla, hned jí přečtu! Díky!
Pro zájemce o symbolickou rovinu: Andreae Johann Valentin, Chymická svatba Christiana Rosenkreuze roku 1459, Baltazar, Praha 1992.
Ad. "cesta si vybrala mě" - viz. komentář inkovi.
2Markytka:
A to si teprve představ, že to, o čem tu píšu vzhledem k channelingu, získalo včera v noci tvary a jakmile si udělám hlubší a systematičtější obrázek, tak napíšu takový článek, že třeba pochopíš, že jsou různé druhy channelingu a různé zdroje. Věř mi, že už kvůli Tobě si na tom nechám záležet. Bude to dobrý článek, protože budu pracovat s pětiletým vývojem českého channelingu. A taky věř tomu, že dokážu dobře zprostředkovat, co konkrétně mě nadzvedlo a je to to samé, co mě nadzvedlo před pěti lety a pokaždé, když jsem se s touhle větví channelingu setkala. Takže se můžeš těšit na něco fakt zevrubného.
2inka podruhé:
Ano. Máš pravdu. Ale já to chápala tak, že povinnost je něco, co vychází z Tebe samého. Pochopitelně jsem brala britské impérium jako metaforu, i když to řekl živý Churchill.
2 Inka: Nemám čas sledovat celou diskusi, takže odpovím jen na Tvou otázku v [23]:
Narodil ses s nějakým vnitřním nastavením, které bylo dále formované rodinou atd. Psycholog James Hillman by řekl, že sis svůj úděl při narození sám vybral. To neomezuje Tvou svobodnou vůli, naopak. Lidský úděl není nezvratný osud. Je to směřování určitým směrem, určitou cestou. A tak to má být.
Nebo ještě takto: Jung by řekl, že svým průvodcem a ukazatelem v životě je naše bytostné Já, Self. Někdo tomu říká Svatý anděl strážce, který je strážcem člověčího údělu (nikoli člověčího pohodlí, jak si mnozí myslí).
Rozuměj, já Ti opravdu nechci nic vnucovat. Prostě je to tak, že různí lidé naplňují ve svých životech různé věci, někteří ten úděl přijmou, někteří před ním utečou, někdo má být technikem, někdo mágem. Dovol si připustit, že k některým lidem přijde cesta, které nerozumíš, a oni po ní jdou. Já příliš nerozumím technickým věcem, ale neříkám inženýrům, že by se měli zamyslet nad tím, zda by náhodou nechtěli dělat něco jiného...
Narodil ses s nějakým vnitřním nastavením, které bylo dále formované rodinou atd. Psycholog James Hillman by řekl, že sis svůj úděl při narození sám vybral. To neomezuje Tvou svobodnou vůli, naopak. Lidský úděl není nezvratný osud. Je to směřování určitým směrem, určitou cestou. A tak to má být.
Nebo ještě takto: Jung by řekl, že svým průvodcem a ukazatelem v životě je naše bytostné Já, Self. Někdo tomu říká Svatý anděl strážce, který je strážcem člověčího údělu (nikoli člověčího pohodlí, jak si mnozí myslí).
Rozuměj, já Ti opravdu nechci nic vnucovat. Prostě je to tak, že různí lidé naplňují ve svých životech různé věci, někteří ten úděl přijmou, někteří před ním utečou, někdo má být technikem, někdo mágem. Dovol si připustit, že k některým lidem přijde cesta, které nerozumíš, a oni po ní jdou. Já příliš nerozumím technickým věcem, ale neříkám inženýrům, že by se měli zamyslet nad tím, zda by náhodou nechtěli dělat něco jiného...
33
Henry Psanec
08.06.2007, 13:17:59x
Já to tedy řeknu - na otázku časopisu Host "proč jste si vybrali v dnešní době nabízející tolik možností zábavy zrovna poezii" jsem taky odpověděl "poezie si vybrala mne".
Člověk by se měl k neviditelnému světu chovat s úctou, domnívám se, protože věci, které se staly před deseti lety, se nyní ukazují jako přínosné, ač to tenkrát vypadalo jinak. Možná taky proto - pokud jste četli Karkulína ze střechy - že vám za oknem létající strašleny, příšerné a smrtonosné, ukáží cestu do náruče slečny Sovové. Na to, zda od sebe jde třeba poezii zahnat, se názory různí. Důležité ale je spíš to, zda by se člověk měl bránit talentu, místo aby jej rozvíjel: není to hřích?
Ze začátku to může být trnitá cesta (jak pravil kardinál Giuseppe Mezzofanti, byv tázán jak se mohl naučit 38 jazyků a 50 dialektů, "Těžkých bylo jen těch prvních patnáct"), ale na konci snad čeká světlo. Následujme svá srdce.
Člověk by se měl k neviditelnému světu chovat s úctou, domnívám se, protože věci, které se staly před deseti lety, se nyní ukazují jako přínosné, ač to tenkrát vypadalo jinak. Možná taky proto - pokud jste četli Karkulína ze střechy - že vám za oknem létající strašleny, příšerné a smrtonosné, ukáží cestu do náruče slečny Sovové. Na to, zda od sebe jde třeba poezii zahnat, se názory různí. Důležité ale je spíš to, zda by se člověk měl bránit talentu, místo aby jej rozvíjel: není to hřích?
Ze začátku to může být trnitá cesta (jak pravil kardinál Giuseppe Mezzofanti, byv tázán jak se mohl naučit 38 jazyků a 50 dialektů, "Těžkých bylo jen těch prvních patnáct"), ale na konci snad čeká světlo. Následujme svá srdce.
2Kojot: samozřejmě že je pro naši budoucnost do jisté míry určující, do jakých podmínek se narodíme, ale i ze žebráka se může za jistých okolností stát král, a z krále žebrák. Ale o to mi nejde, jde mi pořád o tu determinaci věcí: máme snad někde napsáno, že jeden bude prezidentem a druhý vrahem, že ten se nedožije 18 let, a někdo jiný lehce stovky? Jinak co se týče těch linek a cest, já to mám vyřešené celkem snadno. Právě kvůli tomu co jsem vystudoval a stále dělám, brousím pernamentně do oblastí opačných, netechnických. Ale to chci já, ne za mne někdo jiný :o) Takže díky za odpověď, ale já bych raději tvou odpověď na můj příspěvek 31. Od toho se odvíjí všechno.
35
Henry Psanec
08.06.2007, 13:25:46x
Já myslím, že naši cestu určuje láska. Ale každý má možnost svobodně se rozhodnout tu lásku odmítnout.
rychle slůvko "permanentně" psajíc,
uříz jsem si z ostudy krajíc :o)
uříz jsem si z ostudy krajíc :o)
2 Inka: Nejprve odpovím. Okultní filosof 19. století Stanislas de Guaita toviděl takto: Na lidské cestě životem se podílejí tři faktory: Osud, svobodná vůle a prozřetelnost. Osud je determinací z minulosti. Je našimi výchozími podmínkami, které nás určují. Prozřetelnost je determinací z budoucnosti. Je údělem, který máme v životě naplnit. Svobodná vůle je mezi nimi. Pokud člověk porozumí tomu, co jej určuje z minulosti, osudu, a pozná a rozhodnutím své svobodné vůle naplňuje svůj úděl, tedy přitaká prozřetelnosti, je na správné cestě. Může ale také volání prozřetelnosti svobodně odmítnout, nicméně mnoho štěstí mu to nepřinese. Kdo určuje prozřetelnost? U de Guaity je to Bůh, pro mne jako thelémitu je to Bůh v člověku skrze člověkovo vlastní bytostné Já (Svatého anděla strážce). To je můj pohled na věc.
Ale proč to vlastně píšu. Celá ta debata mi připadá zvláštní, přemýšlím, co vlastně sleduješ? Připomíná mi to lidi duchovního ražení, kteří se mi snaží vnutit svou duchovní cestu jako "tu pravou" (narozdíl od té mé). Dělají mi to křesťani, ale nejen oni, dělá mi to čas od času spousta různých lidí, kteří si myslí, že dosáhli nějakého poznání. Z Tebe mám podobný pocit, až na to, že to, o čem jsi přesvědčen, není zaobaleno do spirituálního hávu...
Celá ta diskuse mi připomíná také scény z Matrixu, konkrétně ty, kde je Neo u Vědmy...
Atd. atd. atd...
KATZ!
Ale proč to vlastně píšu. Celá ta debata mi připadá zvláštní, přemýšlím, co vlastně sleduješ? Připomíná mi to lidi duchovního ražení, kteří se mi snaží vnutit svou duchovní cestu jako "tu pravou" (narozdíl od té mé). Dělají mi to křesťani, ale nejen oni, dělá mi to čas od času spousta různých lidí, kteří si myslí, že dosáhli nějakého poznání. Z Tebe mám podobný pocit, až na to, že to, o čem jsi přesvědčen, není zaobaleno do spirituálního hávu...
Celá ta diskuse mi připomíná také scény z Matrixu, konkrétně ty, kde je Neo u Vědmy...
Atd. atd. atd...
KATZ!
no to mi je líto: krom očekávaného "obohacení se" o jiné rozměry totiž nesleduji vůbec nic. Jinak díky za odpověď slovy SDG; nebylo potřeba se ježit, a stačilo říct jenom je. :o)
Ale no tak... chlapi...
Pojďme si dát kus žvance a dobrý kafčo, venku je krásně. Co vy na to?
Pojďme si dát kus žvance a dobrý kafčo, venku je krásně. Co vy na to?
2 Inka: Promiň. V poslední době mi píší zmínění majitelé pravdy a snaží se mi vysvětlit, jak jsem zpozdilý se svým světonázorem, takže už jsem asi tak nějak podvědomě naježený...
2Inka: přečetl jsem si zpětně všechny své příspěvky a uznávám, že jsem se v nich mohl vyjadřovat srozumitelněji, přesněji, a možná i diplomatičtěji, a nebo nereagovat vůbec, takže - též promiň :o)
já su asi vůl, když už píšu sám sobě! Třeba by mi tenhle renonc nějakej psychoanalytik vysvětlil. Samozřejmě že má omluva patřila Kojotovi.
2Inka:
Ale hezkej renonc:) Je hezké psát sám sobě, také to často dělám, dokonce občas se sama sobě i omlouvám, ale pravda, takhle veřejně se mi to často nestává :)
Ale hezkej renonc:) Je hezké psát sám sobě, také to často dělám, dokonce občas se sama sobě i omlouvám, ale pravda, takhle veřejně se mi to často nestává :)
2Lucienne:
Souhlasím s tím, že pokud s Tebou víra manipuluje, je to špatně. Pokud mě bůh svrhne do pekla za to, že jsem si neobarvil vlasy, pak nestojí za to, aby v něj někdo věřil.
Ale já jsem člověk, který jako Boha uznává přírodní vědy, resp. teorii velkého sjednocení (jedním zákonem/pravidlem lze popsat celý vesmír). Nevěřím na vyšší síly v tom slova smyslu v jakém Ty. Pro mě je vyšší silou gravitace, vlnění, nebo jaderná fúze. A žádná z nich se mnou nemluví. Navíc jsem poměrně velký skeptik. Ale je možné, že se jenom málo snažím.
Ps. Neber to nijak špatně, nechci se Tě tím dotknout, nebo Tě nějak napadat, prostě máme jen odlišný pohled na svět. A díky za to. :-)
Souhlasím s tím, že pokud s Tebou víra manipuluje, je to špatně. Pokud mě bůh svrhne do pekla za to, že jsem si neobarvil vlasy, pak nestojí za to, aby v něj někdo věřil.
Ale já jsem člověk, který jako Boha uznává přírodní vědy, resp. teorii velkého sjednocení (jedním zákonem/pravidlem lze popsat celý vesmír). Nevěřím na vyšší síly v tom slova smyslu v jakém Ty. Pro mě je vyšší silou gravitace, vlnění, nebo jaderná fúze. A žádná z nich se mnou nemluví. Navíc jsem poměrně velký skeptik. Ale je možné, že se jenom málo snažím.
Ps. Neber to nijak špatně, nechci se Tě tím dotknout, nebo Tě nějak napadat, prostě máme jen odlišný pohled na svět. A díky za to. :-)
2Oupi:
Jaderná fúze nebo gravitace, to jsou síly jako blázen! Rozhodně vyšší a silnější, než my :)
Myslím si, že gravitace souvisí s láskou ve všech slova smyslech - už jenom to spojení: tělesná a duševní přitažlivost :)
Jaderná fúze nebo gravitace, to jsou síly jako blázen! Rozhodně vyšší a silnější, než my :)
Myslím si, že gravitace souvisí s láskou ve všech slova smyslech - už jenom to spojení: tělesná a duševní přitažlivost :)
Každý v něco věříme. a leckdy v něco setsakra odlišného; nemusíme se shodovat, ale je fajn, že diskutujem. Také si myslím, že většina věcí na světě se dá racionálně vysvětlit, a těch nevysvětlitelných, tajemných, ba nadpozemských, je strašně malá část. Ale vůbec mi neva, když mi někdo bude říkat opak. A o tom to je. Šlapem po stejný zemeguli, a přes různorodost názorů bysme měli k sobě cítit lásku. Mám pocit, že se to tady celkem daří. Že je.
50
Markytka
14.06.2007, 07:39:20x
2Lucy: Ja o channelingu teoreticky moc nevim. V praxi me to vsak jiz k nemu tahne. Zda se mi, ze je to muj dalsi krok ve vyvoji me intuice. Posledni tyden sem si zacla hledat na internetu informace. Jsou ruznorode. Takze si velmi rada prectu tvoje zpracovani. Jdes s tim jako na zavolanou. :-)
51
Markytka
14.06.2007, 10:26:31x
PS Neni mi moc prijemny, kdyz se nade mne povysujes. Alespon z tohoto mam takovy dojem: "že třeba pochopíš, že jsou různé druhy channelingu a různé zdroje."
52
Markytka
14.06.2007, 12:59:38x
2Lucy,
pri psani meho PS sem mela podivny pocit ze sve reakce. Ten pocit uz znam. Mam ho, kdyz do situace nevidim. Kdyz jeste to tema nemam zpracovane a je treba si ho odzit a naucit se potrebne. S tim sem i odeslala komentar PS. Tesim se, co za tim bude a co mi muze vymena nazoru s tebou prinest. Sama sem zatim udelala "opatreni". Poprosila sem "nahoru", jak ja rikam, at mi seslou vhled do te situace, ze mam klpaky na ocich. Az budu mit odpoved, vratim se s ni zde.
pri psani meho PS sem mela podivny pocit ze sve reakce. Ten pocit uz znam. Mam ho, kdyz do situace nevidim. Kdyz jeste to tema nemam zpracovane a je treba si ho odzit a naucit se potrebne. S tim sem i odeslala komentar PS. Tesim se, co za tim bude a co mi muze vymena nazoru s tebou prinest. Sama sem zatim udelala "opatreni". Poprosila sem "nahoru", jak ja rikam, at mi seslou vhled do te situace, ze mam klpaky na ocich. Az budu mit odpoved, vratim se s ni zde.
2Markytka:
Markytko, říkám to tu pořád dokola, stejně jako u článku Temná noc duše, tak tady u tohoto článku - nedávej se do moci vyšších sil, které do člověka "vandrují" a které ho nějakým způsobem degradují v jeho vývoji. Znovu dávám k nahlédnutí dva channelingová poselství, každý od jiného zdroje a to proto, aby byl cítit rozdíl v přístupu k člověku. Pokud Ti připadají stejné, pak už Ti nemám jak vysvětlit, proč si myslím, že takovým zdrojům, z kterých plynou takové informace, jaké uvádí Katka, se nedá věřit. Pokud Ti to připadá, že se vyvyšuji, pak se Ti omlouvám, ale za svým názorem si stojím.
Příklad X:
Každý jednotlivý člověk představuje kamínek v mozaice lidstva jako celku. Každá jednotka je pro celek stejně významná, bez ohledu na to, jak více nebo méně vyvinutý je člověk, který tuto jednotku představuje.
(Ana Pogačnik, 15.9.1992, poselství od anděla Michaela, cit. dle Pogačnik Marko, Systémy Země a síla Kristova, Dobra: Praha 2001)
Příklad Y:
Lidé velice rádi sklouznou do původních schémat, neudrží dlouho vyšší vibrace nebo je dokonce uznají za nepohodlné pro běžný život v temnu. Duchovní pokrok obyvatel této planety je velmi zpomalen oproti původnímu předpokladu.
(komentář Markytky: http://lucienne.bloguje.cz/451573-pro-vsechny-kdo-prozivaji-temnou-noc
Markytko, říkám to tu pořád dokola, stejně jako u článku Temná noc duše, tak tady u tohoto článku - nedávej se do moci vyšších sil, které do člověka "vandrují" a které ho nějakým způsobem degradují v jeho vývoji. Znovu dávám k nahlédnutí dva channelingová poselství, každý od jiného zdroje a to proto, aby byl cítit rozdíl v přístupu k člověku. Pokud Ti připadají stejné, pak už Ti nemám jak vysvětlit, proč si myslím, že takovým zdrojům, z kterých plynou takové informace, jaké uvádí Katka, se nedá věřit. Pokud Ti to připadá, že se vyvyšuji, pak se Ti omlouvám, ale za svým názorem si stojím.
Příklad X:
Každý jednotlivý člověk představuje kamínek v mozaice lidstva jako celku. Každá jednotka je pro celek stejně významná, bez ohledu na to, jak více nebo méně vyvinutý je člověk, který tuto jednotku představuje.
(Ana Pogačnik, 15.9.1992, poselství od anděla Michaela, cit. dle Pogačnik Marko, Systémy Země a síla Kristova, Dobra: Praha 2001)
Příklad Y:
Lidé velice rádi sklouznou do původních schémat, neudrží dlouho vyšší vibrace nebo je dokonce uznají za nepohodlné pro běžný život v temnu. Duchovní pokrok obyvatel této planety je velmi zpomalen oproti původnímu předpokladu.
(komentář Markytky: http://lucienne.bloguje.cz/451573-pro-vsechny-kdo-prozivaji-temnou-noc
54
Markytka
15.06.2007, 06:19:34x
2Lucy,
zda se, ze ja o voze a ty o koze. Kazda to berem jinak. Snazis se me presvedcit!, ale ja o to nestojim. Udelam si nazor sama. Tvuj clanek, si ale prectu. Treba me obohati.Intuice mi rekne, co je krokem na dalsi me ceste. Informacim se nebranim. Prave naopak.Nikdo jiny to nemuze vedet lepe.
zda se, ze ja o voze a ty o koze. Kazda to berem jinak. Snazis se me presvedcit!, ale ja o to nestojim. Udelam si nazor sama. Tvuj clanek, si ale prectu. Treba me obohati.Intuice mi rekne, co je krokem na dalsi me ceste. Informacim se nebranim. Prave naopak.Nikdo jiny to nemuze vedet lepe.
55
Markytka
15.06.2007, 06:23:40x
ps obecne (zadna narazka)ale je lepsi je prozivat zivot nez prevracet slova z jedne strany na druhou.Slova jsou dobra, kdyz potrebujes neco pochopit k urcite situaci , vyzve, ale po uvedomeni jsou slova jiz prekazko. Zaclani ti v prozivani.
2Markytka:
vždyť já přece mluvím o pocitu, který z textu vyzařuje. Text X je laskavý a každého podporuje, text Y je nelaskavý a ponižuje hodnotu člověka ve svém vývoji.
Každé napojení se nahoru funguje jako zrcadlo nastavené do moře informací - některé zachytíš. Ale důležité je co zachytíš a jak se to zachycené bude v Tobě a k Tobě odrážet.
Já mluvím o tom, že zdroj X a Y jsou channelingové, oba to tvrdí, koneckonců, je to pravda. A zároveň mluvím o tom, že zdroj X je kvalitativně vyšší úrovně a mám tendenci věřit, že opravdu slečna Pogačnik mluví s andělem Michaelem. To, co anděl říká, je moudré, vyzrálé a jednoznačně kladné.
Naopak nemám žádnou tendenci si myslet, že slečna z Tvého úryvku s andělem mluví, ať už se napojuje na kohokoli. Ten její zdroj nemá na to, aby se podíval na věci svrchu, kde se dualita ztrácí. Není velkorysý, nemá v sobě to "vysoké božské", které má mít jako zdroj, na který by stálo za to se napojovat.
Ona se může napojit na kdekoho v astrálu, je to opravdu úplně normální, že přicházejí různé myšlenky a tak. Opravdu. I Ty to dokážeš. Je to snadné, ale cesty jsou různé, některé jsou i hodně křivolaké a právě bytosti, které jsou nelaskavé můžou cestu velmi znepříjemnit a to hodně.
Proto mám úctu vždy ke kvalitě a pro mne velkorysost, trpělivost a láska božskou kvalitu má.
vždyť já přece mluvím o pocitu, který z textu vyzařuje. Text X je laskavý a každého podporuje, text Y je nelaskavý a ponižuje hodnotu člověka ve svém vývoji.
Každé napojení se nahoru funguje jako zrcadlo nastavené do moře informací - některé zachytíš. Ale důležité je co zachytíš a jak se to zachycené bude v Tobě a k Tobě odrážet.
Já mluvím o tom, že zdroj X a Y jsou channelingové, oba to tvrdí, koneckonců, je to pravda. A zároveň mluvím o tom, že zdroj X je kvalitativně vyšší úrovně a mám tendenci věřit, že opravdu slečna Pogačnik mluví s andělem Michaelem. To, co anděl říká, je moudré, vyzrálé a jednoznačně kladné.
Naopak nemám žádnou tendenci si myslet, že slečna z Tvého úryvku s andělem mluví, ať už se napojuje na kohokoli. Ten její zdroj nemá na to, aby se podíval na věci svrchu, kde se dualita ztrácí. Není velkorysý, nemá v sobě to "vysoké božské", které má mít jako zdroj, na který by stálo za to se napojovat.
Ona se může napojit na kdekoho v astrálu, je to opravdu úplně normální, že přicházejí různé myšlenky a tak. Opravdu. I Ty to dokážeš. Je to snadné, ale cesty jsou různé, některé jsou i hodně křivolaké a právě bytosti, které jsou nelaskavé můžou cestu velmi znepříjemnit a to hodně.
Proto mám úctu vždy ke kvalitě a pro mne velkorysost, trpělivost a láska božskou kvalitu má.
57
Henry Psanec
15.06.2007, 12:36:15x
No. Já tedy myslím, že pokud náhodou člověku nespadne ze střechy na hlavu zenový mistr, je nejlepší začít přes ta slova. Nehledě na to, že i díky slovům se něco prožít určitě dá. Já tedy uznávám jako první, že ničemu nerozumím, ale text Y mi přijde jako od nějaké sekty. Nejdřív všem vysvětlí hodnotu lásky, postu a bratrství a pak pokorné věřící povede do války proti NATO, cestou jim sebrav ženy. Taky mě napadá, že krátká cesta, ať už to vezmu podle pohádek nebo i vlastní zkušenosti, bývá ta horší. Ale jinak, ano, člověk musí následovat srdce a nechat věci, ať k němu přijdou. Já mám Sv. Jana doma snad 13 let, ale teprve teď jsem se do něj odvážil podívat.
Mimochodem, M, pokud jsi z ČR, zkus se obtěžovat a používat diakritiku. Omlouvám se, pokud to zní jako útok.
"Kde to jsme, starej?"
"V Ekvádoru."
(Policejní akademie)
Mimochodem, M, pokud jsi z ČR, zkus se obtěžovat a používat diakritiku. Omlouvám se, pokud to zní jako útok.
"Kde to jsme, starej?"
"V Ekvádoru."
(Policejní akademie)
59
Henry Psanec
15.06.2007, 13:06:14x
"Opět jsem se pokusil cestu zkrátit, ale zkratka byla jen méně pohodlnou verzí cesty původní." (Z Kojotova popisu Vašeho výletu.) Krásná synchronicita.
2Henry Psanec:
Ano, krásná synchronicita... V tu chvíli jsem pomalu nabývala přesvědčení, že Kojotova desetikilometrová zkratka trním a bodláčím nás snad o těch kýžených tisíc metrů prostě neposune tak snadno :)
Ano, krásná synchronicita... V tu chvíli jsem pomalu nabývala přesvědčení, že Kojotova desetikilometrová zkratka trním a bodláčím nás snad o těch kýžených tisíc metrů prostě neposune tak snadno :)
61
Markytka
15.06.2007, 14:12:04x
2Lucy, plne s (59)souhlasim. A prave to povysovani se mi zdalo, ze je v tom, ze predpokladas, ze ja to nedovedu rozlisit.
62
Markytka
15.06.2007, 14:14:47x
2Henry psanec. k 59. takhle pisu jiz deset let a bohuzel pro tebe necitim, ze bych to mela menit.
63
Markytka
15.06.2007, 14:16:42x
sorry, Lucy, myslela sem 56 samozrejme
2Markytka:
Některá překouknutí vycházejí z podvědomí ;)
Každý dovedeme rozlišovat. Vycházela jsem z toho, že jsi okopírovala kousek Katčina channelingového zápisu s tím, že se Ti líbí. Mně se nelíbil a uvedla jsem proč. Nikdy jsem neřekla, že neumíš rozlišovat, pouze jsem dala ke srovnání jiný, podle mne obsahem relevantní zdroj informací, který se líbí mně a také jsem uvedla proč se mi líbí.
Celé to bylo o povídání o pocitech z toho kterého zdroje a každý ať si rozliší, co cítí. Koneckonců, jeho volba, ne? :) Stejně jako volba moje.
Z toho, kolik lidí se nechává manipulovat texty v mnoha sektách a různých tvrdých náboženských směrech, lze vyčíst jasně, že hodně lidí takovou zkušenost potřebuje k svému vývoji. I to je v pořádku, každý jdeme nějakou cestou, která je pro ten daný okamžik ta nejhodnotnější pro daného člověka.
Ale na svém blogu ke svému článku vyjádřím jasný distanc od sekt a manipulativních textů ať už channelingových nebo jiných, protože to je můj názor a já se za něj nestydím ani ho nebudu schovávat.
Je to to samé, jako kdybych si účastně povídala o nezvratné pravdě s Parsifalem Imanuelem Dvorským a přitakávala mu, když s ním nesouhlasím. Popřípadě bych se pokoušela nahlédnout do pravdy přes komunitu svědků Jehovových nebo scientologii nebo jiný podobný směr, že jich je nespočetně.
Tudy to tu vést nechci. Nic víc, ale nic míň. I to je dost.
Některá překouknutí vycházejí z podvědomí ;)
Každý dovedeme rozlišovat. Vycházela jsem z toho, že jsi okopírovala kousek Katčina channelingového zápisu s tím, že se Ti líbí. Mně se nelíbil a uvedla jsem proč. Nikdy jsem neřekla, že neumíš rozlišovat, pouze jsem dala ke srovnání jiný, podle mne obsahem relevantní zdroj informací, který se líbí mně a také jsem uvedla proč se mi líbí.
Celé to bylo o povídání o pocitech z toho kterého zdroje a každý ať si rozliší, co cítí. Koneckonců, jeho volba, ne? :) Stejně jako volba moje.
Z toho, kolik lidí se nechává manipulovat texty v mnoha sektách a různých tvrdých náboženských směrech, lze vyčíst jasně, že hodně lidí takovou zkušenost potřebuje k svému vývoji. I to je v pořádku, každý jdeme nějakou cestou, která je pro ten daný okamžik ta nejhodnotnější pro daného člověka.
Ale na svém blogu ke svému článku vyjádřím jasný distanc od sekt a manipulativních textů ať už channelingových nebo jiných, protože to je můj názor a já se za něj nestydím ani ho nebudu schovávat.
Je to to samé, jako kdybych si účastně povídala o nezvratné pravdě s Parsifalem Imanuelem Dvorským a přitakávala mu, když s ním nesouhlasím. Popřípadě bych se pokoušela nahlédnout do pravdy přes komunitu svědků Jehovových nebo scientologii nebo jiný podobný směr, že jich je nespočetně.
Tudy to tu vést nechci. Nic víc, ale nic míň. I to je dost.
65
Henry Psanec
15.06.2007, 17:00:11x
Ad 62, není to bohužel pro mne, ale bohužel pro Tebe a tuto zemi.
2Henry Psanec:
Čeština je krásná a máš pravdu, měla by se psát tak, jak to má být. Je to jadrný jazyk, jazyk náš a v době obrození se na tom hodně nadřeli, abychom mluvili rodnou řečí Čech. Už tolikrát jsme mohli mluvit jinak...
Je třeba ji ctít. Koneckonců, v dnešní době rozvinutých systémů, které jsou schopny pojmout diakritiku bez problémů, je nepoužívání diakritiky bezdůvodným krokem zpět.
Ovšem, zvyk je železná košile a ty se, jak známo, těžko ohýbají :)
A na druhou stranu - častá komunikace se zahraničím přináší rychlozvyky a newspeak, což čeština i ostatní jazyky prostě odnášejí. Pak je tu otázka migrace a migrantů, různých jazykových nářečí a tak dále.
Hlavně, že se domluvíme, i když nám to dere uši.
Čeština je krásná a máš pravdu, měla by se psát tak, jak to má být. Je to jadrný jazyk, jazyk náš a v době obrození se na tom hodně nadřeli, abychom mluvili rodnou řečí Čech. Už tolikrát jsme mohli mluvit jinak...
Je třeba ji ctít. Koneckonců, v dnešní době rozvinutých systémů, které jsou schopny pojmout diakritiku bez problémů, je nepoužívání diakritiky bezdůvodným krokem zpět.
Ovšem, zvyk je železná košile a ty se, jak známo, těžko ohýbají :)
A na druhou stranu - častá komunikace se zahraničím přináší rychlozvyky a newspeak, což čeština i ostatní jazyky prostě odnášejí. Pak je tu otázka migrace a migrantů, různých jazykových nářečí a tak dále.
Hlavně, že se domluvíme, i když nám to dere uši.
67
Markytka
15.06.2007, 18:55:39x
2Lucy,mas pravdu, ze sem napsala, ze se mi to libi. Myslela sem, ale ne obecne, spis k temne noci duse, ze tak to muze nekdo prozivat.Ted uz mi to tak dobry neprijde, ale to je jina vec. Promin, ale naznacovala si, ze neumim rozlisovat timto:"jakmile si udělám hlubší a systematičtější obrázek, tak napíšu takový článek, že třeba pochopíš, že jsou různé druhy channelingu a různé zdroje."To se mi zda neoddiskutovatelne. Me je to uz ted celkem jedno. Jen z principu ti chci ukazat , ze to tak opravdu bylo.
K cestine:Doslo mi, ze jak pracuji na svem webu, tak bych opravdu mela v dlouhem textu psat diakritiku. Diky za impulz. Kratke komentare a maily, ale zatim nemam duvod psat jinak.
K cestine:Doslo mi, ze jak pracuji na svem webu, tak bych opravdu mela v dlouhem textu psat diakritiku. Diky za impulz. Kratke komentare a maily, ale zatim nemam duvod psat jinak.
2Markytka:
Ano, po tom, že jsem tu ukazovala ve dvou článcích respektive v jejich komentářích odlišné tváře channelingu jsme stále stály na tom, že slova jsou jen slova a nebyla jsem schopna vysvětlit, že to tak není. Po tolika komentářích vzhledem k Tobě a času na nich stráveném si opravdu myslím, že věta:"jakmile si udělám hlubší a systematičtější obrázek, tak napíšu takový článek, že třeba pochopíš, že jsou různé druhy channelingu a různé zdroje" je z mé strany velmi trpělivě mírná, protože i netové konverzace mají své limity a už to pro mě postrádalo smysl dokola opakovat, že to myslím takhle a ne jinak a že obsah a ne forma jsou důležité.
Těším se, až se trošku podívám písemně na channeling - jsou tu minimálně dvě větve a už mají minimálně jednu oběť systému. Vím o ní. Udělám s ní rozhovor, bude-li o to stát, už je to přeci jenom pár let. Přeci jenom channeling sleduju už pět let.
Ad čeština - Víš, jak chceš. Každopádně se to hůř čte a luští a tady nepíšeš web. Já se taky snažím, aby má písmenka měla hlavu a patu a byla pro čtenáře spíš přínosem než ztrátou. Je možné, že Tvé komentáře budou čtenáři z důvodu menší čitelnosti přeskakovat.
Ano, po tom, že jsem tu ukazovala ve dvou článcích respektive v jejich komentářích odlišné tváře channelingu jsme stále stály na tom, že slova jsou jen slova a nebyla jsem schopna vysvětlit, že to tak není. Po tolika komentářích vzhledem k Tobě a času na nich stráveném si opravdu myslím, že věta:"jakmile si udělám hlubší a systematičtější obrázek, tak napíšu takový článek, že třeba pochopíš, že jsou různé druhy channelingu a různé zdroje" je z mé strany velmi trpělivě mírná, protože i netové konverzace mají své limity a už to pro mě postrádalo smysl dokola opakovat, že to myslím takhle a ne jinak a že obsah a ne forma jsou důležité.
Těším se, až se trošku podívám písemně na channeling - jsou tu minimálně dvě větve a už mají minimálně jednu oběť systému. Vím o ní. Udělám s ní rozhovor, bude-li o to stát, už je to přeci jenom pár let. Přeci jenom channeling sleduju už pět let.
Ad čeština - Víš, jak chceš. Každopádně se to hůř čte a luští a tady nepíšeš web. Já se taky snažím, aby má písmenka měla hlavu a patu a byla pro čtenáře spíš přínosem než ztrátou. Je možné, že Tvé komentáře budou čtenáři z důvodu menší čitelnosti přeskakovat.
69
Henry Psanec
15.06.2007, 20:22:06x
Taky jde o to - omlouvám si, že si ještě rýpnu - že čeština je jazyk, který se bez diakritiky neobejde (stejně jako je nesmysl požadovat zrušení "y", nectít koncovku -ová, a uzpůsobovat pravidla líným, ale vlivným hovadům, kteří klidně píšou "statuz quo".)
Jaký rozdíl mezi
"vráží do mě vši",
"vráží do mé vši" a
"vrazi do mé vsi"!
Ale u Tebe "slova jsou dobra, kdyz potrebujes neco pochopit k urcite situaci , vyzve, ale po uvedomeni jsou slova jiz prekazko." Takže doufejme, že situace týkající se vší či vsi nenastanou a Ty pokráčíš k tomu uvědomění.
Jaký rozdíl mezi
"vráží do mě vši",
"vráží do mé vši" a
"vrazi do mé vsi"!
Ale u Tebe "slova jsou dobra, kdyz potrebujes neco pochopit k urcite situaci , vyzve, ale po uvedomeni jsou slova jiz prekazko." Takže doufejme, že situace týkající se vší či vsi nenastanou a Ty pokráčíš k tomu uvědomění.
70
Henry Psanec
15.06.2007, 20:24:51x
Ještě obecné P. S.: Japonci a Číňané, kteří nepoužívají latinku, udělali co, když přišly počítače a mobily? Narvali do nich znaky. A Češi? Začali psát bez diakritiky.
"Ó mluvo mateřská, zahal tvář svou šlojířem smutečním!" (Pan Karbulka v Kájovi Maříkovi - shodou okolností blízko pasáži s "kocmaticemi".)
"Ó mluvo mateřská, zahal tvář svou šlojířem smutečním!" (Pan Karbulka v Kájovi Maříkovi - shodou okolností blízko pasáži s "kocmaticemi".)
2Henry Psanec:
Nemohu jinak, než Tě podpořit. Samozřejmě, mozek zvládne všelicos, ale čeština je krásná a je škoda ji prznit ať už na jakýkoli způsob.
Je pravda, že některé debaty pak končí u toho, kdo z komentujících píše lépe česky, ale Tvá poznámka je prostě obsahově trefná.
Jak nahoře, tak dole, jak si kdo váží okolí, tak si váží sebe. Tak bych to asi uzavřela.
Nemohu jinak, než Tě podpořit. Samozřejmě, mozek zvládne všelicos, ale čeština je krásná a je škoda ji prznit ať už na jakýkoli způsob.
Je pravda, že některé debaty pak končí u toho, kdo z komentujících píše lépe česky, ale Tvá poznámka je prostě obsahově trefná.
Jak nahoře, tak dole, jak si kdo váží okolí, tak si váží sebe. Tak bych to asi uzavřela.
2Henry Psanec podruhé:
Ano, o tom vím a taky mě to štve! Takovej vlezdoprdelismus a nivelizování národa jsem fakt nikde jinde neviděla. Fakt. Viz. národní ostuda s Parkanovou a její Písní písní.
Vostuda...
Ano, o tom vím a taky mě to štve! Takovej vlezdoprdelismus a nivelizování národa jsem fakt nikde jinde neviděla. Fakt. Viz. národní ostuda s Parkanovou a její Písní písní.
Vostuda...
73
Henry Psanec
15.06.2007, 20:37:35x
Inu, ve stínu Josifa Vissarionoviče se tu stále mají dobře čecháčkovští podučitelé...
2Henry Psanec:
To bude ještě trvat, než se jako národ narovnáme... Možná děti našich dětí budou o něco rovnější. Možná...
To bude ještě trvat, než se jako národ narovnáme... Možná děti našich dětí budou o něco rovnější. Možná...
nevím proč, ale něco mne nutilo vrátit se k tomuto článku a znovu projít všemi komentáři. Kojote, ten tvůj příspěvek 38 se mi zatraceně líbí
Témata
Odkazy
Lucienne by Lucienne Poláková is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.