Lucienne

Používání ušních svící je technikou starých Peršanů (možná i mladých, to člověk neví…) a fungují tak, že se zapálí, strčí do ucha plamínkem nahoru a čeká se, až dohoří. A používají se ke zklidnění hlavy, nedoslýchavosti, hučení v hlavě a podobně.

Pro západního člověka může být pomyšlení na cokoli hořícího strčeného do (jeho) ucha dost úděsné. Jedno takové vysvětlování dotyčnému předkládám:

D: „A jak to jako funguje? To si mám tohle strčit do ucha? Vždyť se mi to tam nevejde. To tak do nozder, ale do ucha? A to jako obě najednou?“

Já: „Ale vejde. Někdo Vám to zapálí a strčí do ucha přiměřeně daleko až tady k té fólii. Až to dohoří, tak se to tady o tu fólii zastaví.“

D: „To je stříbro? A co když se to nezastaví? To mi to dohoří až na druhou stranu hlavy?“

Já: „Zastaví se to, fólie je nehořlavá.“ Chvíli ještě vysvětluji princip působení.

D: Prohlíží si leták. „Tady se píše:… komínový efekt, mlžný koncentrát je vtažen do ucha a pak z něj vychází… No ušima jsem ještě nekouřil.“

„A hele, co je tu napsané – vyrábí Hořák. To je dobrý…“

„…používejte při nedoslýchavosti, hučení v hlavě, nespavosti, migréně, přepracovanosti – jo, toho všeho mám požehnaně.“

„…klient vnímá příjemné praskání… Nemá to něco společného s prskavkama? Aby to nebouchlo.“

D: Dál předčítá z letáku:

„…v závěrečné fázi se pocit tepla zesiluje… No bodejť ne, když to už hoří v hlavě.“

„Uhasíme ve skleničce s vodou…. Abych to stihnul, pak by to asi bylo nepříjemný, mít z ucha škvarek.“

"Potom setrvat ještě pár minut v klidné, uvolněné poloze… Tam můžu setrvat teda víc než chvilku. "

„Tak já to teda zkusím. Doktoři mne cpou práškama a kapačkama, Vy mi nabízíte pálení svíček přímo v hlavě, zejtra uši pošlu samotný na procházku “

linkuj.cz vybrali.sme.sk