Já: „Představte si to holky, Arsinoe mi nabídla, že můžu na její vyhlášený web „Deník blondýny“ psát! Sice zatím nevím, co budu psát a jestli mi to vůbec půjde, ale to vůbec nevadí. Ono se to vyvrbí. Holky, to je super!“
Kolegyně M.: „Hele, ta je homosexuální, určitě. Za tím něco bude. Dneska je to hrozně moderní, každý se k tomu hlásí. Věř mi, uvidíš.“
Já: „Ale není homosexuální. Proč by měla být homosexuální? Vždyť má manžela a dítě.“
Kolegyně M. „To vůbec nevadí. Co ty víš. Přece jen tak nemůže něco takového říkat. Určitě je homosexuální, všude je toho plno.“
Já: „Ale ona MÁ manžela a dítě a je z Brna! 200 kilometrů odtud! Vždyť je to nesmysl!“
Kolegyně M.: „To je jedno, na tom vůbec nezáleží, že má manžela a dítě. To se může projevit kdykoli. Někteří lidé už neví, co by v sexu dělali. Každý se k tomu hlásí.“
Já: Kolegyně Z., to k tomu nic neřekneš? Vždyť je to nesmysl! Co má s psaním na web co dělat nějaká homosexualita? Není homosexuální! Je normální, má rodinu a tak.“
Kolegyně Z.: „Ale ty toho naděláš. Určitě je homosexuální. Všude to teď letí. I já mám Vladka na mobilu, podívej…“
Kolegyně M.: „Tak vidíš.“
A tím byla debata o případném psaní na „Deník blondýny“ skončena…
