Lucienne

Dovoluju si dojít na toaletu a vyčistit si zuby. Zatopím v kamnech a postavím vodu na čaj ohřát na železné pláty. Namočím prádlo s práškem do odstáté vody do vany. Nakrmím divou zvěř a napojím ji. Jeden asociální potkyš nepřijmul k dnešnímu ránu pohlazení a tak ke všem ranním radostem slyším hluboké křupnutí masa na prostředníčku a potkyš se se zběsilým pohledem "zvířete co zaslouží nabacat" odtrhává své řezáky z mého prstu a kouká na to, jak se spodek klece plní krvavými skvrnami a mé oči slzami. Není mu to líto ani trochu. Povzdechnu si nad pohledem k malířskému vybavení, prádlu ve vaně a zadělanému těstu. Po cestě k nějakým ubrouskům vytvářím krvavé skvrny na podlaze, svém oblečení  a má dlaň zachytávající hlavní příval krve vypadá jak kdybych jí platila za obětní chrámovou mističku. Bolí to. Krvavé skrvrny vypadají s těmi bílými od barvy jako abstraktní malířské dílo.

Jdu udělat snídani. Tedy, jdu upéct placky, zalít čaj a kávu a najít nějakou náplast. V ložnici to vypadá, že už se přítel pomalu začne budit. Proč by se budil dříve, než upeču snídani? Matně si vzpomínám na nějakou reklamu s čerstvými rohlíky a kávou, co voní až do postele. Přítel neomylně zacílí nosem a vylézá hnán touhou čerstvých placiček s tajemstvím šéfkuchaře a vůní kávy. To se tak někdo má...

Rozespalý cestou ke stolu šlape přezůvkami do krvavých skvrn a vytváří složité vzory Rorschachových obrazců. Nasnídám se s ním, jdu vytvářet hodnoty k vaně jednou rukou a věnovat se dalším veselým domácím pracem. Přítel se probírá a přemýšlí o tom, že by začal malovat. Po nějaké době skutečně začíná. To už mám vypráno a podruhé máchám. Valcha není špatná věc, naopak. Bohužel těžko se pere jednou rukou a valchu obtížně udržíte v pozici v kluzké vaně jinak než vlastními zuby. Odtrhávám přítele od malování a vytvářím mu příležitost k vyždímání prádla a jeho pověšení na sušák. Přeci jenom krvavé skvrny by mi nepomohly k čistému prádlu, spíš naopak. A stačí ta rasovina na praní, co mám teď.

V podobném duchu probíhá celý den. Co si neudělám, to nemám. Je to docela milá zábava, ale nezastavím se. Uvařit pro nás dva, pro zvířata, vyprat co je našpiněné, umýt nádobí, nakrmit divou zvěř a nás dva, uklidit všechno na další den...

Stopadesát hadů, padesát potkanů, pruhovaný myši co vypadají jak prasátka, sedm pavouků, žáby, jiný divný hadi odkudsi z Bulharska co nejsou hadi, pes, deset koček, chovná stanice cvrčků a přítel... Tak o to se teď starám od božího rána do božího večera.  

Můžete mi vysvětlit co jsem předtím dělala celý den?

linkuj.cz vybrali.sme.sk