Říkám mu:"To jsou tak zlí? Co dělají tak špatného?"
On:"Tak různě. Pijou, neplatí, bijou se, špatně jezdí..."
Já:"Tak je moc nebijte."
On:"Neboj, nebudeme. Každý dostane, co si zaslouží..." úsměv, trochu cynický... "To víš, my jsme zásahovka a vyjíždíme už jenom na libovky." Proč mi to jenom zní tak drasticky a násilně s možností fatality omylu...
To mi připomnělo, že jsem shodou okolností dostala dneska mail podobného ražení. Na konci se skvěl pozdrav:"Měj se přesně tak, jak potřebuješ" zároveň s vyjádřením "Děje se Ti přesně to, co se Ti dít má. Vždy."
A ještě k tomu mi přišel komentář na můj článek z konce října, kdy píšu o jistém jean.michel.bouguetovi, který mě otravoval na chatu na Skypu a ta slečna tam říkala, že on jí dělá to samé stejným stylem. Také nechápala, proč jí zahrnuje květinami, slunci a žádá po ní soukromé informace typu manžel/přítel a tak dále. Pojmenovala ho fantómem Skypu.
Proč se cítím tou všelikou ukázkou cizí moci trochu zastrašena... Ať už je to moc příslušníka policie, nebo moc anonymního fantóma Skypu nebo moc vyšší.
Neměli by nás ti druzí od policie spíš chránit než mluvit o použití násilí?
Neměl by se Skype používat spíš k férové komunikaci bez fantómových bolestí v oblasti, kde fantóm Skypu nemá co dělat?
Neměla by se vyšší moc dotýkat naší duše v méně fatální podobě, v podobě podpůrné?
Já mám prostě aktuálně pocit, že cokoli udělám, stejně nic nezměním a to je dost hrůzné. Cizí moc se mě dotýká a já nemám sílu se bránit a tak procházím dny jako voda, která plyne a pobere všechno, co do ní kdo hodí a přitom už téměř neoplývá samočistící schopností. Nedokáže si sama změnit vymleté koryto, v kterém proudí už roky a když někdo přijde a vykácí stromy na jejím břehu, ona s tím nemá moc naprosto nic udělat.
Tuším loni na březích Labe někdo nechal vykácet několik kilometrů krásných topolů. Osadníkům to bylo líto, stromy byly krásné, zdravé a přenádherně ševelily v každém dni, kdy na kolemjdoucí mávaly větvičkami. Místo nich vysadily maličké hubené stromečky, už nevím jaký druh. Kolem stromečků zatloukli podpůrné latě a k nim stromky přivázaly.
Někdo, kdo má asi tak podobný humor jako já, šel a prostě ke každé té lati přibil ještě kolmo kus dřeva asi ve výši prsou. A tak vznikla několik kilometrů dlouhá řada křížů, o které se ty maličké stromky opíraly a upomínaly, že za každý topol tu je memento.
Ale vyřeší vzpomínka na každý poražený strom jejich nepřítomnost?
A co když je to ještě jinak? Co když je to tak, že lidé kácí stromy a čím víc kácí, tím víc blbců se kolem nás objevuje? "Už nám zas bijou děti", říká Nohavica na adresu CzechTeku. Pro Samsona Lenka jsou to tři blbci za každý padlý strom a pro mě?
Já si na to půjdu zanotovat do parku, ale jinou. Tuhle :
Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa
zvedl jsem telefon a ptám se Lidi jste tam ?
a z veliké dálky do uší mi zaznělo
že dokud se zpívá ještě se neumřelo
hm – hm hm – hm – hm
že dokud se zpívá ještě se neumřelo
A protože se také ztotožňuji s písní Samsona, textík zde také uvádím, ať příště vím, kde ho mám hledat a nemusím ho lovit po netu třeba kombinací: "lenk blbec strom" Připadá mi to takové neuctivé...
A co Vy? Sázíte své stromy? Nebo jenom kácíte?
STROM Jaroslav Samson Lenk
C Dmi
Už jako kluk já měl rád les
G
stál kousek za vsí a v něm jenom hajnej spával
C Dmi
v něm z dálky vlak i ze vsi pes
G C
zněli tak zvláštně že si vzpomínám i dnes
Dmi
Jó to byl čas mejch jahodovejch vin
G
odřenejch loktů a kalhot od malin
C Dmi
slunečnejch rán strýčků a tet
G C
pohledů z korun stromů dolů na náš svět
A najednou jsem o kus dál
a z toho lesa zatím skoro půlka stojí
jen lidí pár z těch co jsem znal
je ještě naživu a svět se točí dál
A stromů míň a lidí pořád víc
rodí se do světa a smutně musím říct
určitej řád že už je v tom:
tři blbci povstanou za každej padlej strom
Jó kdyby zdál se smutnej svět
někomu z vás koho snad lidská hloupost trápí
já pochopil: nic nejde hned
co zkazíš za chvíli to spravuješ pár let
A nemyslím si že bych extra chytrej byl
já každou vlastní blbost draze zaplatil
tak když tě hňup naštve jak hrom
nezlob se nekřič vezmi rýč a zasaď strom
jó když tě hňup naštve jak hrom
nezlob se nekřič vezmi rýč a zasaď strom!
