Lucienne

Archimédes tenhle výrok možná zformuloval před jeho dalším slavným výkřikem "Heuréka!", když běžel z lázní a právě si všimnul, že když vleze do vody, tak se voda zvedne.

Právě jeho zákon rovnováhy na páce s různě dlouhými rameny jsem si mohla na pátek třináctého vyzkoušet velmi zblízka. Dalo by se dokonce říci, že jsem si vyzkoušela zároveň i Archimédův zákon zakládající vědeckou hydrostatiku.

Pákou byla moje paže, pevný bod bazén a zejména jeho pravá stěna.

Plavu asi dvacátý bazén, všichni účastníci na kondiční dráze až na jednoho plavou synchronně, ani ne moc pomalu, ani ne moc rychle, tak akorát. Jeden jediný svalnatý macho plave závodně a závodí mezi námi. Vždycky když po pár metrech narazí na ubohého kondičního plavce, obepluje ho a hází takové myšky jako kdyby to snad uměl ze silnice. Na vyhrazených dvou drahách si dělá dráhy tři. Někdy jeho adrenalinový sport mezi pro něj téměř statickými body obsahuje průsak mezi dvěma kamiony, takzvaná šipková totálka.

Snažím se plavat co nejvíc u kraje dráhy, aby mne plavec nesmetl. Za tu společnou chvíli mne pod vodou již dvakrát pokopal a dostala jsem do ramena jeho rozmáchnutou rukou. On totiž chlapec potřebuje prostor, na rozdíl od nás. My mu asi jenom překážíme. Místo klidného relaxu se z plavání stává pozornostní disciplina typu "Upluj, kdo můžeš."

Vidím mačáka (macho plavčáka) asi pět metrů přede mnou, plave naproti mně. Právě obeplouvá asi šedesátiletou plavkyni. Zabírám a snažím se mu udělat místo uprostřed. Zabírám pořádně a ano! – nabírám pravou rukou zeď bazénu a plnou silou se snažím nehtem ukazováčku zarytým do stěny bazénu pohnout Zeměkoulí.

Asi bazén nebyl moc pevným bodem v naší realitě, neboť se pohnul můj nehet a ne Zeměkoule. Vesmír má s největší pravděpodobností mnohem jinačejší "pevné body", než je nějaký uprděný bazének kdesi v Praze. Moje krvavá štěnice pod částečně odloupnutým nehtem to nezvratně dokazuje.

Archiméde, Archiméde... Jestli ty náhodou nekecáš...

linkuj.cz vybrali.sme.sk