Lucienne

Vlítne tam další žena, posadí se do nižšího patra mně k nohám a pak se tak jako z boku na tu jednu mojí nohu koukne a pak se zase odvrátí. Já se kouknu zpytavě na paní a pak mi to nedá a zeptám se, jestli je jako všechno v pořádku, jestli mi nesmrděj nebo tak něco, když se tak koukla.

Celá sauna v počtu asi šesti žen vybuchne smíchy včetně dotazované paní. Začneme řešit nohy a smrad, přejdeme k pánským nohám, silonovým ponožkám a smradu, smradu po čtyřech chlapech doma, po psech a tak. Zdrbeme úroveň chodidlové hygieny několika generací, i když původně to vzešlo pouze z blízkosti mojí nohy navoněné jasmínovým olejem.

Situace o hodinu později..

Vlítnu do sauny, uvidím velkou, asi dvaceticentimetrovou třísku, jak jí někdo utrhl ze dřeva v sauně. Automaticky třísku beru, aby si na ni někdo nesedl a tedy ani já ne a nevrazil si jí do zádě a házím jí do topidla s dřevěným uhlím, které se ohňově jen tváří, protože se topí spirálami. V klidu se posadím a zavádím hovor s přítomnou slečnou.

Za chvíli...

Otáčí se moje oči neomylně směrem k topidlu, kde tříska začíná doutnat a i když ohně nevidím, vidím, že mám sakra problém. Jsem tak navyklá házet dřevo do ohniště, že jsem si neuvědomila fakt, že i když nic nehoří, vysoká teplota prostě zažehne dřevo jako nic. Vymršťuji se z lavice pro hořící třísku, moje oko zaregistruje požární hlásič na stěně, ruka hasí dřevo o dlaždičky pod topidlem a duše se modlí za to, aby se ten požární hlásič nerozhoukal z té vůně hořícího dřeva a trochy dýmu, který se v malé horké sauně sakra rychle roznesl. Už jsem v duchu viděla zítřejší článek v Blesku, jak návštěvnice bazénu zapálila saunu přiložením kusu vybavení do topidla simulujícího krb...

Můžu vám říct, že okamžik mezi tím, než jsem uhasila třísku a ujistila se, že požární hlásič se nezapne, byl nekonečný. Mnohem víc nekonečný, než okamžik, než zjistila paní u mých nohou, že odkudsi vane jasmín...

Až přišla další žena a zavětřila...

"Co to tu hoří?"

linkuj.cz vybrali.sme.sk