Lucienne

Dva potkani běželi přes dvůr. Jednoho z nich kdosi zabil. Druhý potkan zůstal bez hnutí sedět. Zjistilo se, že je slepý. Vedle mrtvého potkana bylo nalezeno stéblo slámy, pomocí něhož vedl svého slepého druha přes dvůr...

pondělí, 2. října 2006

Synchronicity

Uvědomuji si již delší dobu synchronicity ve svém životě. Pokud něco napíšu nebo to chci napsat, nebo se tím zabývám, tak se s tím prostě potkám. S úžasem jsem zjistila, že jsem pravděpodobně potkala svůj letitý vzor, Františku Vrbenskou.

Nebyla jsem nikdy na žádném conu, ač fanda fantasy a sci-fi. Františka Vrbenská jezdí na každý con, už léta, co jich v Čechách je. Cony jsou na mě velmi hromadnou záležitostí a já jsem povahou spíš samotář, takže jsem se nikdy neodhodlala.

Františka Vrbenská píše do každé Ikarie co se Ikarie zrodila na stánkách. Od Františky Vrbenské jsem četla snad všechno, co kdy napsala – kromě odborných pojednání z Národní knihovny. Františka Vrbenská má doma potkyše, stejně jako já. Kdysi jsem chtěla být jako Františka Vrbenská a psát seriály o tak zajímavých věcech, jako o nich paní Vrbenská píše a psala. Dokonce, než mně sebrali židli pod zadkem jsem pracovala pár minut pěšky od paní Vrbenské. Ba i k svátku jsem jí poslala elektronickou pohlednici. A teď, když jsem si konečně koupila klenot české fantasy literatury bohatě prošpikovaný historií "Stín modrého býka", který vytvořila s Leonardem Medkem, jsem ji potkala v reálu.

Jela jsem v tramvaji, seděla jsem a četla jsem si. Přistoupilo pár lidí a mezi nimi i paní, co jsem jí chtěla pustit sednout, protože prostě starším místo uvolňuji automaticky. Zavřela jsem "Stín modrého býka" a chystala se vstát. Paní se na mne podívala a řekla:"Seďte a čtěte si." Říkala jsem si, jestli se jí nemám zeptat, jestli tu knihu, co čtu, náhodou nezná blíže, ale nakonec jsem se neosmělila a neudělala to. Škoda. Dnes, kdy jsem si prohlídla fotogalerii Alraune, jsem zahlédla stejnou tvář, která chtěla, abych pokračovala v četbě. A tutově tohle byla Františka Vrbenská.

http://gallery.rider.cz/Events/Krest_knihy_Vlastni_krev/IMG_5048.jpg.info.aspx

http://www.scifiworld.cz/author.php?AuthorID=68

No a proč jsem z toho tak hotová? No, taky se zajímám o astronomii a je to asi týden, kdy jsem jela ve stejném vagonu metra s panem Jiřím Grygarem. Na ulici jsem si zazpívala "Veď mě dál, cesto má" s panem Bobkem na Národní, když jsme se dali do řeči. Konečně jsem viděla Arsinoe, když už s ní mám tolik společnýho. S novou kamarádkou z Afriky známe tolik stejných lidí, chodíme na stejné koncerty, že jsme si rozhodně pokecaly a dobře. Můžeme se navzájem seznámit se společnými známými, se kterými se známe už léta. A další a další synchronicity.

Akorát než jsem dopsala další seriál pro Astro, tak Astro skončilo. To mně trochu mrzí, ale co se dá dělat, najdu vydavatele jinde. Ještě, že neskončili kvůli mně, to by byl vážně synchronní pech.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

lucienne, pondělí, 2. října 2006, 0:13, trvalý odkaz,

Komentáře (0)

Tip:
Važte dobře, na koho odkazujete a zda komentujete smysluplně.
Přidání komentáře


Creative Commons License

Lucienne by Lucienne Poláková is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.