Lucienne

Během týdne a vůbec dlouho předtím jsem vstávala a chodila spát, jak se dalo. Někdy až ráno, někdy hodně pozdě v noci a do postele jsem se většinou nedostala před dvanáctou. Podle toho jsem pochopitelně vstávala. Často po desáté a dokonce i po půl jedné se mi podařilo jednou vstát – prostě nočňátko.

Předminulou noc jsem už ale měla flámování dost a šla si brzo lehnout. Tedy před desátou večerní. A včera večer jsem po horké koupeli padla do postýlky doslova jak podťatá už před devátou. 

A nyní se dostávám po přiměřené informační předehře právě k energetickému výronu mého organismu. Ráno jsem se totiž probudila již před šestou a to naprosto a nezdolně odpočinutá! Tak toto se mi nestalo již hodně dlouho. Dokonce jsem měla chuť ráno uklízet... Přičemž slovo "chuť" a slovo "uklízet" v jedné větě vedle sebe bych u sebe prakticky nepohledala jak čas plyne.

Takže nějaké moje pokusy s feng-šuej a tak podobně fungují pouze při dostatečném vyspání a to ještě musím spát v určitých hodinách a ne se flákat po nocích a přemýšlet o nesmrtelnosti chrousta.

No, dneska jdu s kamarádkou na víno, zítra na houby po  propovídané noci a myslím, že na chození spát včas si ani nevzpomenu, natož abych ho zařadila do svého denního programu...

Jojo, a tak se to moje tělo snažilo mi dokázat, co umí, když je vyspinkaný do růžova! A on ho nikdo neposlouchá... a natož, aby si to pamatoval a ještě se podle toho zařizoval... No, uvidíme, jestli sama sebe přesvědčím, abych si chodila lehat brzo... 

linkuj.cz vybrali.sme.sk