Lucienne

A přitom je to tak prosté.

Poklidně jedu v tramvaji, batoh mám na klíně, na něm knihu – právě si čtu a přemýšlím o utajených dějinách Čech. Ten Česal to má dobře srovnané v hlavě a ještě dobře píše, jeden z mého abstraktního nebe plného polobohů.

Zazvoní mobil. Mobil je uvnitř pětatřicetilitrového batohu v jedné vnitřní kapse, jedu bez kabelky. Knihu odkládám do druhé ruky, levé, té, která je blíž k okénku. Pravou se snažím otevřít batoh a vyndat čím dál hlasitěji řvoucí mobil a zjistit, kdo mne to stíhá v okamžiku jízdy v hromadném dopravním prostředku.

Levou ruku v rámci omezeného místa, které mám k dispozici, tisknu na sklo. Hlasitě řvu! Mobil stále řve! Knížka z levé ruky letí asi dva metry do tramvajového prostoru! Z knížky vyletují pohledy koupené u největší ledové jeskyně v Rumunsku. Pohledy letí jinou dráhou a tak každý končí jinde.

Vyskakuji ze sedátka, odhazuji batožinu a jdu lovit pohledy a knihu. Kňučím už jenom v duchu, ale zato hodně intenzivně. Mobil stále řve. Melodie z "Jen počkej, zajíci!" vhodně doplňuje nastalou situaci. Lidé se otáčejí, co se jim to děje v tramvaji za letního odpoledne, když je sluníčko uspává a někdo po nich nekulturně hází knihy, pohledy, řve a ani si nezvedne ten zatracenej mobil s tou ruskou melodií.

Zase blondýna! Vrčivé omluvy přes skřípající zuby vycházející z jejích úst znějí lehce vztekle. Tramvaj rychle jede a pak rychle brzdí. Blondýna táhle v překlonu putuje po tramvaji, kniha jede po podlaze, blondýna jede za knihou, pohledy se odšoupávají do stran, jeden končí na posledním tramvajovém schodu, líbá vnitřní stranu dveří.

Pohled na vystrčený zadek a vlnící se dlouhé blond vlasy, které vlají po směru jízdy, vyvádějí nejenom ženskou část osazenstva tramvaje. Udivené a překvapené pohledy mužů při tom nenadálém výhledu blondýna nešťastně míjí v marném honu za papírovými poklady. "No pagadi" stále řve přes půlku tramvaje z osamoceného batohu na sedadle.

Ve finále jsou pohledy i kniha šťastně chyceny, v okamžiku, kdy se Lucy přiblíží k batohu a jeho vnitřní kapse, aby umlčela vysmívající se tematickou melodii mobilu mobil umlkne, levá ruka natéká a vosa se třepotá na skle jako by se nechumelilo.

Jen počkej...!

linkuj.cz vybrali.sme.sk