Lucienne

Takže odjíždím. Teda doufám. Kdo mne zná, ví, že jsem normálně nezaostřená v čase a prostoru, takže mám problém i tak někde přijít včas nebo přijít vůbec.

Netuším, jestli se mi to podaří vůbec dobalit, protože spousta věcí se udála dneska v noci a já svoje úmysly beru vážně, takže jsem neměla sbaleno a připraveno ani ťuk.

Dva týdny pravděpodobně hnusnýho počasí, zimavo, lezavo, našla jsem tu pár pytlikových polívek a chybí mi třeba chleba, přenocovávat v době deště pod stanem jednoplášťovým kilovým i s tou jednou tyčkou, co má... uff.

Jsem větší šílenec, než jsem si myslela. Ani nemám směněno, prostě nic. Akorát teda mám zaplacenej nájem.

Víte, že dvě noční tramvaje vynechaly? A že mi chybí na balení ta hodina čekání v zimě, kdy jsem doufala, že už snad...

Dvakrát jsem musela použít taxíka. Někdy je to bez auta lehce nepraktické. Holky se u kamarádky usalašily a vypadalo to dobře.

Teď jenom abych to stihla. Odjíždíme za hodinu. Hmmm.

Jo a víte, že jsem tu zkoušku z angličtiny neudělala? Tak teď už to víte... Smutné, ale asi se to fakt budu muset naučit pořádně... Všechno špatné pro něco dobré.

Tak já to tam jdu naházet. Teda do batohu. Nevím ovšem, jestli poberu kytaru. Hmm.

Jestli se ozvu až dvacátého večer, je to dobrý, přežila jsem Transylvánii. Jo a jestli se ozvu dneska kolem osmé ráno, tak je to taky dobrý, zůstávám v Praze. Nestihla jsem to ...

Nevím, co je lepší. Chce se mi spát z toho celonočního zařizování, už abych byla buď v buse nebo v posteli, tyhle mezistavy stojí za houby.

Tak ahoj....

linkuj.cz vybrali.sme.sk