Jestli Vám to připomíná něčí geniální literární projev, ano, máte pravdu. Je to On. A tak zachránil mé další nervy, respektive zbytky mých nervů při setkání s oním obávaným "adminem", jehož budu odteď oslovovat "Automatický Admin", po způsobu automatické pračky a nebo automatického kuchyňského robota popřípadě automatického rob... no prostě a jednoduše – automatika v myšlení vládne každému, kdo do ní spad´.
Před naší druhou schůzkou u mého počítače jsem se dozvěděla, že si mám prohlídnout zachráněný obsah z disku u něj na kompu. Vedle kompu ležela krabička s CD a ještě jedna krabička, co vypadala jako další přístroj. A pochopitelně, na jeho stole byl klasický počítačový mumraj, polovinu věcí jsem vizuálně nepoznala, zbytek tvořila věž a počítač s klávesnicí a myší. Natolik zkušená ale jsem, že jsem tyhle věci poznala. Teda i když jsem blondýna, jsem chtěla říct.
Počítač byl zapnutý, počala jsem tedy hledat data. Nic. V počítači nic nebylo ani přes instrukce, že je počítač proto zapnutý, abych si mohla data prohlédnout. Na stole na přístroji mně neznámém bylo CD – nepopsané, nové, ale tak nějak vyčuhovalo. Vzala jsem ho a strčila do CD mechaniky v počítači. CD se nenechalo načíst, prý špatný formát nebo co mi to ten počítač chrlil v těch hrozných okýnkách.
Strčila jsem tam CD tedy obráceně, jestli to třeba nepomůže – nepomohlo. Přeci nejsem tak pitomá, abych nenašla data na počítači, ne? No, nenašla. Automatického Admina budu kontaktovat až opravdu v případě nouze, už tak stačí, co si o mně musí myslet teď. Asi za hodinu jsem psychicky nevydržela a zavolala AA. Musím si prý strčit to CD do té externí mechaniky na stole a tu si musím zapnout – bude prý svítit modře! No prostě, takový katastrofální nedostatek komunikace jsem už dlouho nezažila. Jak jsem to měla vědět, že CD mechanika v kompu není kompatibilní s tím CD, co bylo na stole? AA mi neřekl o nějaké externí mechanice, co je vypnutá a co do ní musím to CD strčit. No, i on je blondýn, takže jsem vážně zauvažovala nad něčím společným, co nás blonďaté lidi spojuje. Takže nejenom my ženy blondýny! To abyste věděli :-)
Udělala jsem, co po mně chtěl a odjela k sobě domů. Tam jsem čekala na Něj, velkého AA. Za celou dobu, co u mně byl, řekl asi tak deset slov – měl žízeň. Když jsem mu navrhla, že jsem slyšela o tom, že je praktické mít data na jiném disku a jestli by mi ho nerozdělil na dva, odpověděl mi dle AA logiky. Prý jsem o tomhle vůbec nemluvila a tohle jsem tudíž nechtěla a on to tedy neudělal. Na to už jsem nic neříkala, k čemu taky. Automatické myšlení a reakce ho pohltily.
Takže mám komp, na něm pár dat, ta jedna část je společná jak pro systém, tak pro data a tudíž Vaše rady nedošly ocenění. Když AA dělá mlčky a Vy se na nic neptáte, protože se stydíte, že se opět ztrapníte, to se nevyplácí.
Pryč s blondýní hrdostí!
Teda chci říct, že příště mu budu už do všeho kecat a ptát se. Umím totiž taky docela roztomile překážet, když chci... A příště už asi budu muset překážet, jinak se ničeho kloudného a neautomatického nedovolám.
Jo a mimochodem, nemáte někdo návod na automatické lidi? Adminy zvlášť???
