Lucienne

Hmm, docela ti závidím, minerály jsou fakt hezký

však příště můžeš do jakýhokoli mineralogickýho muzea v muzejní noc. I v Brně byla muzejní noc a měla velkou návštěvnost i v jiných městech :-)

já šutráky hodně rád sbírám!!!
a pak je ještě raději hážu! .o)))

L., povedlo se ti to. myslím, že mužeš být spokojena :o)

Já třeba sbírám ledvinový a žlučový kameny, kdybyste někdo chtěl povyměňovat, není problém...

:-)))))))))))))))

Já bych brala jeden žlučovej a jeden ledvinovej :-)))) Zač vyměníš? Uděláme obchod..... :-)))))))

Nechala bych si je zasadit do prkýnka, který mám specielně na krájení červený řepy... :-))))

to Mirun: ...a dá se s těma kamenama házet? .o)

2lucy: fajn, ale musíš si je přijít vyoperovat :)
2hanys: dá, ale blbě, lepší je střílet s nima z praku...

to Mirun: tak to taky umím už od svých šesti let! .o) co za ně chceš? .o)
nabízím cínového vojáčka bez hlavičky, duchovou kuličku a 4 žvýkačky Bajo s obrázkem! .o)
no a kdyžtak můžu přidat jeden čtyřlístek!!! .o)

2 Mirun: Přebíjím hanyska, nabízím blíže neurčené poklady z pracovního šuplíku, které jsem dneska vysypala do pytle k roztřídění... Jsou tam kamínky, zbytky kameninové nádoby tak z první republiky, zkamenělá kapradina, míček, tygřík houpací a mnoho dalšího (třeba desetníky na mariáš)...

A můžu si je k Tobě přijít vyoperovat zubama? Jinak to neumim... :-))))))

2Hanys: a Pedra by nebyly? Nebo s medvědem? To bys mne asi trumfnul...

no to jsou teda fakt cennosti, aby ste se nepředali :)

zubama snad raději ne, v anestezii bych to asi vydržel, ale potom bych trpěl jak zvířátko, napůl vykukující z mlejnku na maso...

to Lucy a Mirun: dobrá, přitvrdím a nabízím 2ks žvýkačky Pedro (jedna už částečně použitá zubem času) a 4 ks žvýkačky Svak (ta mi nikdy moc nechutnala!!!) .o)

mmm... asi zkusím raději eBay, s vámi dvěma nezbohatnu...

no to máš pravdu. nezbohatneš, ale přežiješ :o)))

2hanys: jen ze žvejkaček a cínových vojáčků? sakra, mám nějaký oupelně iný představy o životě :)

2Mirun: a co Ti vadí na žvejkačkách a cínových vojáčcích? Trpasličí chleba vyjde nastejno :-))) A jak by za něj Karotka bojoval...

2Hanys:znala jsem kluka, který se při psychologické hře v kolektivu - vymezování vlastních hranic - posadil na židli a dal nohy křížem tak, že se ani nedotýkal podlahy. Řekl tenkrát, že to je jediný životní prostor, co potřebuje. .. čím víc jako člověk přicházím o životní jistoty, tím víc jeho moudrost chápu... Asi jsi na tom stejně... :-)

2Lucy: jenže já nejsem adoptovanej trpaslík :), nežiju v dole v horách a nemám fousatou mámu. Takže se ani nedá očekávat, že budu bojovat za stejné hodnoty :)

2Lucy ad životní prostor: myslím že došlo k záměně pojmů - je nutné rozlišovat "co mi stačí k přežití" a "co potřebuji k prosperitě". Když to vyvedu ad absurdum, tak jediná věc, která mi stačí k přežití, je jen funkční mozek bez zbytku těla, tedy bez smyslů a tím bez jakékoliv interakce s okolním světem. Určitě to k přežití stačí. Pokud tedy obdivuješ chlapcovo moudro, tak z toho vyplývá, že přesně takový život je úplně to nejlepší, protože neobsahuje žádný zbytečný luxus (a v diogenově filosofii tedy ani žádný strach o životní jistoty). Já osobně bych ho neobdivoval, protože je rozdíl mezi "co mi stačí" a "co potřebuji". Život dělá zajímavým právě to, co potřebuji, o co se bojím, za co válčím, co chci a cíl kam jdu. To všechno samozřejmě produkuje strach a nejistotu..., ale taky emoce, radost, lásku... a o tom to žití prostě je!

2Mirun:
Věřím Ti, že nejsi adoptovaný trpaslíky, nejsi právoplatný dědic AM trůnu a Tvoje máma není fousatá a navíc ani nemáš doma pravý bojový chléb... To je všechno OK.

Věřím Ti, že bojuješ za jiné hodnoty, stejně jako lidé v AM bojují za jiné hodnoty než trpaslíci, nemrtví a trolové. Věřím Ti, že jsi člověk.

Co Ti ale nevěřím je, že nevidíš abstraktní alegorii v logickém slovním spojení "charakterní (člověk Karotka) ku kulturní dědictví (trpasličí bojový chléb) ve světě AM a přirovnání v logickém spojení: zboží na výměnu (20 let staré žvýkačky a cínový vojáček bez hlavy) ku žlučovým a ledvinovým kamenům (ještě nevyoperovaným)ve světě ČR.

Oboje je jasná nabídka kulturního dědictví daného kmene za věc(vlastnost), kterou všichni můžeme mít, budeme-li se dostatečně dlouho snažit. :-)))))))))))

2Mirun ad životní prostor: tenkrát při té hře jsme byli všichni ostatní bojovní právě o ten prostor a luxus, včetně mě. Furt jsem tam bojovala o kytky, o které jsem se starala a zalívala je a teď, když dojde na "lámání chleba" mi je chtěli vzít ostatní, co na ně kašlali celou dobu... Spíš jsem se trochu styděla za svůj krátkozraký přístup, než bych ho obdivovala, protože jsem takhle přemýšlet neuměla. Taky se pak dostal na teologickou fakultu i se svými buřičskými názory, ale to už je jiná story. Jo, kytky vzal čas, prostě v té hře byla jednou z rovin pomíjivost věcí, on to na rozdíl od nás pochopil. My všichni bojovali o vztahy, postavení, majetek...

On nebojoval, protože řekl, že to důležité v jakékoli situaci je on. Ať půjde kamkoli, půjde tam on, ne židle nebo květina.

Když Ti shoří barák pod zadkem, vyplaví Tě voda, vykradou Tě zloději a zdemolujou Ti byt, vezmou Ti práci, kterou jsi měl rád a byl jsi v ní dobrý, přestěhuješ se patnáct set kilometrů daleko od svých přátel a začínáš od nuly, zbydeš jenom Ty sám. Nikdo jiný, jen Ty a pár věcí, které Ti zůstaly hrou osudu. A Ty si tvoříš svůj nový svět, sociální statut i sociální vazby. Ale nikdo jiný, než Ty to za Tebe neudělá.

Samozřejmě si život zase budeš dělat zajímavým právě tím, co si myslíš, že potřebuješ, ať jsi kdekoli, kvůli tomu se snažíš a za to bojuješ a tím produkuješ strach o další vlastnictví, nejistotu, emoce, radost, lásku...

Souhlasím s tím, co jsi řekl. Dokonce si myslím, když se na to podívám z nadhledu, že každý jedinec v multikulturní společnosti, ať už Ankh-Morporkští lidé, trpaslíci, trolové atd. nebo Češi (Belgičané, Afričané, Němci...) bojují za svoje životy jak mohou, za hodnoty, které cítí jako svoje kulturní dědictví, za svoje blízké i vzdálené, prostě si myslím, že jsme v tomhle všichni stejní...

Každý si chceme svůj život užít co nejlíp ještě k tomu dostat co nejmíň na hubu, což se nám ne vždy daří na sto procent:-))))))))