Tak z dnešního dne mám takový smíšený dojem. Mix pocitů vzniká při vnímání myšlenek ostatních lidí různých druhů a vnímání myšlenek svých. Připadám si jak točená DNA.
...
jako šňůry perel světla mostů...ta část národního hospodářství, jejíž cílovou funkcí není zisk, ale užitek...
vím ale vím jenom já, že nultej poledník to místo protíná...
...
nebe modrý zrcadlí se, v řece která všechno ví...nedostatek zdrojů plyne i z neschopnosti vyrovnat se s problémem černých pasažérů...
tak rád já ruku svojí vložil, do dlaně co ke mně vztáh, čert vem, co dávno už jsem prožil, zase stojím pevně na nohách...
...
tak už se škrábu strání plnou kamenů a je mi fajn, vždyť každej z nich tu znám...prostor, ve kterém dochází k hledání, pojmenovávání a ověřování společenských hodnot...
není třeba světla, aby blbost kvetla, stačí mít jen temno v kebuli...
...
ať každej další den je lepší vždycky aspoň o poznání a zdání neklamou...svět chovanců doprovází šok ze ztráty dřívějších rolí, který je doprovázen systematickým zbavováním vlastní tváře v totálních institucích...
vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský...
...
znám jich moc a vím, že je to tak...při doplnění schématu dysfunkce a pojetí ritualismu úředníků využívá myšlenek o fungování punitivní byrokracie...
střelila a za pět vteřin, sežrali ji včetně peřin...
...
když vlny se valí a peřeje řvou a šutry z nich civí jak sůvy...ukázali jsme si také, jaká nebezpečí plynou z přijetí eticky silně zabarveného strukturně-normativního sociokulturního minimalistického pojetí občanské společnosti...
kulatý obdélníky...
...
ty rána s vůní borový smůly měly by zůstat navždycky v nás, ty rána s vůní sekaný trávy a ohně co právě pomalu zhas...k institucionalizaci může v zásadě dojít v jakékoliv oblasti chování důležité pro celou skupinu...
v každý smůle byla se mnou, i když přišel tvrdej pád, možná stokrát já se zvedal, stokrát pomohla mi vstát...
...
a k tomu můžem říct, jen že nemáme nic, jen kus práce nedodělaný...drží samozřejmě klíč k úspěchu každý z nás a obzvlášť ti, kterým je svěřována moc...
až jednou nebudete na světě lidi ať tu po vás maj, třeba jabka nebo písničku, co si rádi zazpívaj...
...
povídej chvíli a o čem chceš...
v dálce na časy se blejská, padáš na zem z oblaků...
už mě nic netrápí a slzy na tvářích jsou jenom pot a kapky dešťový...
tučné písmo: Hop tropnormální písmo: namátkové texty z odborné literatury
linkuj.cz vybrali.sme.sk