Lucienne

Když jsem docházela k základní škole, u hlavního vchodu stálo auto České televize. Z auta vedl kabel kolem půlky školy. Ten mě spolehlivě dovedl až k mojí volební  místnosti,  kde končil u chlápka s kamerou. Byli na mně připravení... Usmála jsem se, rozhodila vlasy a chlápek se pořád s někým bavil a ignoroval  mne. Tak jsem se ho rozhodla ignorovat taky...

Ptala jsem se dvou přísedících slečen, zdali jsem správně a ony na to, že nevědí, protože dělají anketu. Na mojí otázku odpověděly, že anketa je na odhad výsledku voleb. Hmmm, tak to je užitečná anketa... dvě hodiny před koncem voleb.

Vešla jsem do místnosti a než jsem se zorientovala, tak přilítla jedna elegantní lady se slovy:"Tak co Vaše hlasy, děvčata?"

Zapěla jsem jasně "áááááááááááááááá" v G dur a odvětila, že dobrý a jestli potřebuje vědět ještě něco, ráda jí odpovím.  Nějak jí potom došly slova.

Nakonec jsem hodila obálku do černé díry na hlasy a byl to docela fajn pocit, být rovnoprávná s muži a moci aspoň trochu něco ovlivnit.

A můj hlas slyšet rozhodně byl!

linkuj.cz vybrali.sme.sk