... a přitom stačilo tak málo...
Nic tak člověka nepotěší, jako když ho někdo pěkně od srdce polituje.
Šla jsem nakoupit večer do obchodu. Po nákupu uklízím vozík a čekám, až se u vozíků uvolní místo, abych ho mohla vrátit. Otočí se ke mně jeden z dělníků a nabízí mi desetikorunu na výměnu za mou minci ve vozíku, abych nemusela čekat frontu.
Já:"Já tam mám ale falešnou, víte, takový ten plíšek."
On:"No to jsem teda na tom líp, já mám aspoň prachy do košíku, Vy už nemáte ani to."
Já:"???"
A jak jsem byla ráda za korunu, kterou jsem našla cestou domů na chodníku. Najednou jsem se cítila fakt bohatá. O korunu bohatší, než jsem byla minutu před tím. To potěší.
linkuj.cz vybrali.sme.sk