Lucienne

Potom, co jsem se vyspala v jiné posteli než svojí vlastní a to na návštěvě u příbuzných – pro rýpaly – a doslova se vyspala dorůžova, zapřemýšlela jsem, co udělat pro to, abych se i já běžně probouzela s podobným pocitem právě rozvitého květu s kondenzovanou ranní rosou a těšící se na další zářivý den. Rozhodně to bylo jiné, než pocit probohatoužje­zaseránomněse­nicnechcejenom­ještětrochuspá­ááát.

No a protože sic unavena zrozena pod šťastnou hvězdou, mi ještě to Dopoledne Konečného Rozhodnutí s tím vším něco udělat, hlavně něco radikálního a účinného, zavolala kamarádka a souhlasila s otrockou dřinou a nějakým tím zabitým časem pro dobro mé. Takže její touha si odpočinout od její rodiny a dřiny tam došla naplnění u mne a špinavé těžké dřiny horší běžné rodinné dřiny. Prostě kdo chce kam, pomozme mu tam.

Kámoška řekla, ať jí beru jako tu hrubou fyzickou sílu a vymyslím si, co chci, což ona s mou pomocí zrealizuje. To bylo fajn. Já jsem přemýšlela, ona vařila. Já jsem přendavala věci z povrchu do beden a nazpět na povrch, ona dělala jinou mechanickou činnost s hadrem. Zní to hezky vyčůraně, že? No, nakonec byly síly do akce vložené vyrovnané a obě jsme byly spokojené a koneckonců i odrovnané.

Potom, co jsme vyhodily k popelnicím dobrou čtvrtinu nábytku a druhou čtvrtinu jsme naskládaly do sklepa stylem matrjošek, vzniknul jakýsi parket plný místa, do hodiny u popelnic nezbylo vůbec nic a mohu s klidným vědomím prohlásit, že není nic snadnějšího, než se stát mistrem feng-šuej za hodinu.

To si koupíte knížku s kompasem za drahý peníz, jistou metodou spočítáte Vaše šťastné a nešťastné směry, vezmete v úvahu počet stěn, oken a lidí ku těm šťastným a nešťastným směrům a pak už jenom náhle přebytečné věci a nábytek jednoduše vyhodíte, aby se zbylé věci do toho pidiprostoru, který smíte použít, vešly.

Jak říkám, nic jednoduššího, jenom se u toho trochu zapotíte. Jak řekla kámoška, čchi teď může bytem proudit jak vzteklá.

Sama odjela s ideou, kterou doma taky chce zrealizovat. Akorát nevím, co z toho počtu slovy čtyř věcí – skříně, postele a stolu se židlí – chce vyhodit. Každopádně s tímhle jí klidně pomůžu. A možná jí i uvařím, aby se jí u toho přemýšlení dobře spalo…

Původně publikováno

linkuj.cz vybrali.sme.sk