Lucienne

Asi každý, kdo myje nádobí, ho myje nějakým saponátem. Občas saponát dojde. Tohle je příběh o tom, co bylo potom.

Bylo nebylo.

Na jednom pracovišti myli nádobí tak často, až došel obecní bezejmenný saponát.

I koupili v akci Jar. Jar během krátké doby zmizel.

Nikdo z toho nedělal vědu. Koupili další Jar, lili ho po částech do malé láhve od minerálky a byl pokoj. Malou nepříjemností bylo to, že saponát z nevhodně vybrané láhve rychle mizel.

Když už bylo v původní flašce od Jaru saponátu jenom málo, dali ho s lehkým svědomím ke dřezu. Nikdo ho nevzal. Pokojně došel až zbyla jenom prázdná láhev.

Koupili další Jar. Jar opět zmizel.

Bylo provedena rekonstrukce činu.

Uklízečka:„Když jsem večer umývala dřez, tak tam Jar určitě byl. Vím, že jsem byla ráda, že už je zase čím mýt. Odcházela jsem před půl osmou večer. To je hrozný, co? Některý lidi ukradnou i to, co je přibitý. Kdo nemá pár korun na Jar? To by mě tak zajímalo, kdo to zase byl. Tady snad nic nevydrží…“

První údernice:„Přišla jsem jako obvykle po šesté. Ne, Jar tam určitě nebyl. Byla tam jenom samotná houbička. Kromě toho byl ucpaný dřez a když jsem nechala odtékat vodu, málem jsem to tu vyplavila. Kdyby tam Jar byl, určitě bych ho nalila do odpadu, ale nebyl tam.“

Otázka zní:„Kdo byl v budově mezitím, co odešla uklízečka a přišla první údernice?“

Ano ano… Kdo hlídá hlídače?

Domluvila jsem se tedy s ostatními, že seženu flaštičku s lepším uzávěrem. Nejlépe od nějakého dětského pitíčka. Slíbili mi, že ho nebudou upíjet ani v době největší nouze. Zatím nikdo tenhle bezejmenný saponát nevzal…

Původně publikováno

linkuj.cz vybrali.sme.sk