Lucienne

To, že nás všude sledují kamery a výsledek na bezpečnosti občanů nula nula prd, to je hrozný. Ale víte, že když si půjdete dneska nechat udělat pas, udělají vám sami fotografii, zelektronizují váš podpis a od roku 2008 vám budou odebírat otisky prstů?

Přišel mi doplatek na elektřinu za poslední kvartál. Kupodivu.

Cizinci? Mystifikátoři? Tajemní mladí muži? Libo květinu?

který se projevuje fyzickým úklidem, jsem konečně objevila potkyšovu zašívárnu. K velkému úklidu spojenému s pátráním po potkyšovi předcházelo nešťastné dloubání ve víčku od olivového oleje, kde takové to zaseknuté udělátko na pomalý tok oleje vyskočilo rovnou vedle trouby do té jediné díry, která vede za kuchyňskou linku. Hmmm. Tak potkyška si nakrade brambory, cibuli a já jí k tomu ještě dodám zbytek olivového oleje ve víčku, které si do své spižírny v klidu odnese. To už je vrchol.

ale tady toho bylo sakra moc.

On ví všechno o autech, ale neví nic o dětech. On by byl asi nejradši, kdyby se mu narodilo autíčko.

Proč mě to nepřekvapuje.

můžete mi říkat, že mám silně rozvinuté komunikující podvědomí. Včera jsem tu psala o docela násilném snu, vcelku jsem netušila, kde se to násilí ve mně bere a dneska už došlo na moje slova.  Sen byl pouze odrazem budoucnosti, který mě měl varovat. Příště si s sebou na cesty beru plyn a asi si pořídím ještě něco veselého a účinného do kapsy. Nejlépe elektrického.

Pokud jste přišli před několika minutami, potkali jste zde asi 187 potkyšů, kteří čekali na to, až je necháte pobíhat v běhátku. No to byste si zamakali :)

Když se tak dívám kolem sebe, říkám si, jako asi všichni lidé jakékoli epochy přede mnou – "Kam ten svět spěje..."

Posledních pár týdnů se mi – pro mě až neuvěřitelně – zvýšila návštěvnost. Měla jsem například od minulé neděle k dnešnímu ránu rozdíl 1719 kliků! A protože jsem si naprosto nebyla vědoma nějaké své šokující pozitivní změny směrem ke geniálnímu blogovému vyjadřování ku třeskutým tématům sužujícím dění ve společnosti nebo aspoň ve mně, narazila jsem na instituci TOPlistu. A šla na to.

Jak jsem slíbila, píšu o volbách. Že jsem dělala ostudu jako vždycky, to už je u mne snad takovým znakem toho, že žiju. Kdybych se nudila sama se sebou, asi by mě to moc nebavilo. Poslechněte tedy příběh, ve kterém hraje roli hlasovací urna a Lucy.

a právě po volbách, o kterých napíšu určitě ještě dneska, protože jsem se opět nesmírně pobavila a co víc, mě si budou pamatovat ve volební komisi asi do smrti... Mám já to prostě takový ten provokativní dar udělat rušno kamkoli přijdu.

z mé bývalé práce jsme s kamarádkou komentovaly reklamy na kolemstojících domech. Na jednom domě byla velmi vyzývavá a podle nás velmi neerotická reklama. Šílenost, řekly jsme si. Kdo by na tohle mohl letět? Vždyť to je až katastroficky odpuzující pohled. Reklama na sexshop však rozproudila malou debatu.

vždycky všechno na poslední chvíli a nebo pozdě.

právě objevila sílu mojí kuchyně. Pečené kuře s brambory, cosi tak primitivního a ona nejenom, že dokáže úžasně spontánně plakat, ale dokáže i úžasně spontánně vrhat šavle.

Dnes jsem oslavila jeden úspěch, sehnala jsem po dlouho dobu nesehnatelné. Sehnala jsem totiž zázvorový kořen, alfu a omegu indické a čínské kuchyně.

Jedna moje kamarádka má úžasnou schopnost spontánně plakat. Vždycky, když ji něco rozesmutní, rozpláče se a je jí líp. Není to však fórová plačka, jsou to vážně takové emoce, pro ni zcela normální vyjádření duše. Pro mě je to v tuto chvíli stejně vzdálené vyjádření života jako když mi v Anglii moji přátelé navrhli, že půjdeme a ukradneme lavičku, abychom měli na čem sedět na dvorku. Prostě je to pro mě stejně šokující a uvádí mě to v úžas.

V psychologii se dočteme o různých ego obranných a kompenzačních mechanismech. Dlužno říci, že i já, jako osoba s jakýmsi sebehodnocením, sebeakceptací a sebeúctou se mohu dostat občas do situace, kdy si mysl může kompenzačním mechanismem vyrovnat nedostatek, kterého se mi nedostává. Je to jakási alternativa reality.

Protože se u toho nadřete jako kůň, zpotíte jako v práci v lomu, půlka tekutiny vám z hrnce uteče než dovaříte a nakonec to připálíte a zbyde vám kulový.

a je to na mně znát. Rozhodně tvrdý úder roztrpčenosti pocítili lidé kolem mně, zvlášť ti, kteří se mně snaží rozčílit a myslí si, že snesu všechno, protože jsem asi mimozemšťan imunní proti jejich blbejm kecům a hlavně nevyřčeným myšlenkám.

Poslední dobou dostávají sousedé volební letáčky. Kdo je hodný, dostává výzvy k nějakému veselému dárku na poště, případně složenky nebo dopisy. Já nedostávám nic. A přeci na mně něco čekalo...

Poslední dobou mám pocit, že když přemýšlím nebo něco řeším, tak mi odcházejí do věčných lovišť věci kolem mne.

a já pohnu Zeměkoulí!

štěstí je možnost...

Když jsem v roce 2003 hledala alternativu k článkům v novinách a časopisech, která by vyjadřovala trefně a nezávisle názor na aktuálně probíhající realitu, našla jsem blogy. V blozích je všechno, co si jenom člověk dokáže představit a napsat.

Každý se v životě svobodně rozhodujeme. Občas. Proč si však myslíme, že svobodně? Že máme možnost volby? Jak moc racionální je ta volba? Jak moc iracionální? Rozhodujeme se srdcem? Mozkem? Něčím jiným?

Takové malé náhodičky nejsou vůbec na škodu věci. I při blbým dnu můžou potěšit.

Do sauny se chodí i na skok. Třeba dívčí. Holt když už nehoříme, tak aspoň skáčem...

tak chodí na bloguje a úplně potajmu začínají svůj boj s písmenky. Někdy jsou ale i odhaleni... teda, trošku poodhaleni...

Poslední dobou chodím plavat každý den, tudíž i dámské srocení v sauně si užívám pravidelně. Přijdu do sauny, sednu si do takového meditačního posedu do horního patra a užívám tepla. Ovšem teplo může během jisté doby vypadat různě...

Právě jsem shlédla výstavu Blanky Matragi v Obecním domě a bylo to úžasné.

Jak se vyskytne nějaký impuls,

hned schovávám se do studně,

abych nebyla vidět,

Uvědomuji si již delší dobu synchronicity ve svém životě. Pokud něco napíšu nebo to chci napsat, nebo se tím zabývám, tak se s tím prostě potkám. S úžasem jsem zjistila, že jsem pravděpodobně potkala svůj letitý vzor, Františku Vrbenskou.

dle Novinky.cz a také dle ostatních novin, které převzaly zprávu ze studie university v Yale v Connecticutu.